Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci schválili užívání nepřechýlených jmen u žen

  15:34aktualizováno  15:34
Ženy v České republice by měly mít v budoucnu možnost si vybrat, zda chtějí používat příjmení v přechýlené podobě, s koncovkou -ová či bez ní. Budou však moci použít jen to jméno, které si při podání žádosti zvolí. Osobě, která se rozhodne pro změnu pohlaví, povolí matrika na základě žádosti a potvrzení zdravotnického zařízení užívání neutrálního jména.
Vládní návrh zákona o matrikách schválila v pátek Poslanecká sněmovna.

Zákon by mohl začít platit od července 2001, musí jej však ještě potvrdit senát a podepsat prezident.

Hlavním cílem je  podle předkladatelů zpřehlednění vedení matrik a zvýšení jejich profesionality. Novela vymezuje i podmínky pro změnu příjmení.

Úřad by měl po schválení zákona žadateli v tomto případě vyhovět i tehdy, je-li jeho příjmení hanlivé nebo směšné.

Předloha rovněž přesně vymezuje podmínky, za kterých může občan používat více příjmení.

S návrhem na nový zákon o matrikách přišlo do vlády ministerstvo vnitra.

"Chceme vyjít vstříc národním zvyklostem konkrétního člověka," řekl iDNES Jiří Hájek z tiskového odboru resortu.

Návrh zákona podle něj rozhodně nepočítá s tím, že by si o změnu jména žádaly občanky České republiky. Avšak ani úřední "zkrácení" jména cizinky, například z Philipsová na Philips, neznamená, že by se v praktickém použití něco měnilo.

"Zápis v matrice je vždy v prvním pádu. Takže jestliže je paní Hasan, respektuji zápis v matrice, ale stejně mluvím o paní Hasanové... V běžné mluvě si proto nedovedu představit, že by to fungovalo," vysvětlil zpravodajce iDNES své pochybnosti ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd profesor Jiří Kraus.

Pro koho je návrh určen
Žena cizí národnosti, která bude chtít, aby se její jméno nepřechylovalo, musí přijít do styku s matrikou (například se v České republice vdá nebo se jí tu narodí dítě). Pokud se tak stane, musí podle návrhu zákona sestavit žádost, k níž připojí prohlášení, že se cítí například Polkou a proto chce jméno v nepřechýlené podobě. Matriky pak udělají poznámku k jejímu matričnímu zápisu, kde bude uvedeno, že chce užívat jméno v nepřechýlené podobě.

Jiří Hájek zatím neumí odhadnout, kolik žen se na matriku s podobnou žádostí dostaví. Navíc upozornil, že jde pouze o návrh zákona, který může prodělat ještě mnoho změn ve vládě či v parlamentu. Proto zatím nedokázal odpovědět na otázku, zda bude tato "služba" zdarma. "Pravděpodobně ano, ale to musí upravit až prováděcí vyhláška," doplnil Hájek.

Tato pasáž zákona o matrikách vychází vstříc rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin. V této úmluvě však zatím není definován pojem národnostní menšina, neboť ještě není hotov zákon o národnostních menšinách. Jeho konečná podobna se očekává do 1. ledna 2001.

"Zkušenost ukazuje, že jedna věc je zápis do matriky a druhá je praktické využití," namítá ředitel Ústavu pro jazyk český Jiří Kraus. Ten si dovede přestavit, že někomu záleží na podobě jeho jména, protože například často jezdí do ciziny, publikuje či se jeho jméno objevuje v bibliografiích.

Kraus zároveň považuje za nemožné, aby čeština přijala pravidlo, že nepřechyluje a neskloňuje. "Taková čeština prostě není. Navíc každý jazyk na světě si cizí jména přizpůsobuje," namítl.

Nepřechylování jmen známých cizinek na stránkách některých tuzemských novin nebo v televizi považuje profesor Kraus za jakousi značku vysoké kvality držitelek těchto jmen, proti níž však opět stojí zákonitosti češtiny. "Dovedu si představit sportovního redaktora, který stojí někde pod svahem, komentuje závod sjezdařek a je pod silným tlakem, aby jejich jména neskloňoval. Tu tendenci chápu, ale je to pouze pro daný okamžik. Obecně platí v češtině zákonitost, že se přechyluje," uvedl šéf ústavu pro jazyk český.

U přechylování domácích jmen konkuruje zákonitostem češtiny rodinná tradice. Například pan Holec může mít v jedné rodině za manželku Holcovou a v druhé Holecovou. "Čeština nám sice velí, abychom ´e´ vynechali, ale potom ´zaúřaduje´ silná rodinná tradice. Faktem ale je, že rodinný úzus je něco, co není tak dostupné, kdežto jazyková zákonitost je prostě obecná. Pokud se však do rodiny dostane cizí jméno, tak to už si s tím ten člověk musí poradit sám," dodal profesor Kraus.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman se svým mluvčím Jiřím Ovčáčkem na tiskové konferenci na...
Zeman nehodlá počítat peníze za výjezdy do kampaně. Úřad to vidí jinak

Prezident Miloš Zeman bude i po vyhlášení volby hlavy státu pokračovat ve výjezdech do krajů, ale peníze utracené za ně přitom nehodlá započítávat do limitu...  celý článek

V Národním muzeu nainstalovali restaurovaný originál sousoší Géniů. (23.8.2017)
Sousoší Géniů se vrací do Národního muzea, vystavena bude kopie i originál

Po jedenácti letech se do Národního muzea vrátilo sousoší Géniů od sochaře Antonína Poppa. Na jeho původním místě v průčelí budovy ho nahradí kopie, originál...  celý článek

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Policie odmítla poslancům poslat spis na Babiše kvůli Čapímu hnízdu

Policie zamítla žádost mandátového a imunitního výboru o doručení kopie trestního spisu vedeného na šéfa ANO Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.