Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Služební zákon prošel s politickými náměstky, Zemanovi navzdory

  12:28aktualizováno  13:22
Poslanci schválili nový služební zákon pro státní úředníky. Určí pravidla pro jejich jmenování, povinnosti či odměňování a dotkne se 65 tisíc lidí. Schválili ho vládní poslanci s opozičními z TOP 09 a ODS navzdory hrozbě prezidenta Miloše Zemana, že zákon kvůli politickým náměstkům vetuje a když to nebude stačit, pošle ho i k Ústavnímu soudu.

Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš prosadili díky pomoci opozičních ODS a TOP 09 ve sněmovně nový služební zákon v podobě, kvůli které hrozí prezident Miloš Zeman ústavní stížností na zákon | foto:  Michal Šula, MAFRA

Pro zákon, který začne platit od ledna příštího roku, hlasovalo 127 ze 172 přítomných poslanců - ČSSD, ANO, KDU-ČSL, TOP 09 a ODS. Proti byli poslanci Úsvitu a komunista Stanislav Grospič, další poslanci KSČM se zdrželi. (detail hlasování najdete zde)

Babiš: Hlavně, že už tenhle zákon máme za sebou

„Hlasování dává šanci, že zákon bude stabilní. Ve sněmovně je dost hlasů pro přehlasování případného veta pana prezidenta. Zákon přinese odpolitizování státní správy a zařadí nás mezi civilizované země,“ řekl premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka. 

„Jsem hlavně rád, že to máme za sebou,“ řekl předseda ANO, ministr financí Andrej Babiš. „Je to výsledek kompromisu a dlouhodobého vyjednávání,“ uvedl po hlasování předseda třetí vládní strany, lidovec Pavel Bělobrádek.

Sporný bod o náměstcích

„Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení;  člen vlády může mít nejvýše 2 takové náměstky.“
(§ 173, odstavec 2 služebního zákona)

Opoziční strany ODS a TOP 09 si na vládní koalici vynutily, že nevznikne generální ředitelství státní služby. Na Ministerstvu vnitra bude místo toho nově náměstek pro státní službu. Jmenovat ho bude na šest let vláda. Tento náměstek nebude mít personální pravomoc. Původně měl generální ředitel státní služby jmenovat a odvolávat státní tajemníky. Nově je na návrh každého ministra jmenuje vláda.

„Zákon vytváří předpoklady, aby ve chvíli, kdy se změní vláda, nedocházelo k masivní výměně státních úředníků,“ řekl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Jak on, tak první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek zdůraznili, že jejich strany s politickými náměstky nesouhlasily, ale že na tom vládní koalice trvala a „náměstci bez práce“ jsou cenou za politickou dohodu.

S tím kategoricky nesouhlasí prezident Zeman, hodlá zákon právě kvůli pozici náměstků vetovat, a když přesto parlamentem projde, obrátit se kvůli tomu dokonce na Ústavní soud. Potvrdil to i přes zahraniční návštěvě ve Francii. "Domnívám se, že rozšiřování politických náměstků jde proti depolitizaci státní správy i proti úsporám ve státní správě," řekl ČTK prezident Zeman v Paříži.

Úsvit, KSČM a Schwarz pro škrtnutí politických náměstků

Pro škrtnutí politických náměstků byli jen poslanci Úsvitu, KSČM a jediný vládní poslanec Bronislav Schwarz zvolený za ANO. (detail hlasování o politických náměstcích najdete zde)

„Všichni moji náměstci odpovídali za určitou sekci nebo určitou činnost jednotlivého ministerstva,“ vysvětloval Zeman před pár dny poslancům podstatu svojí námitky vůči politickým náměstkům. Zákon počítá s tím, že by na každém ministerstvu mohli být dva. (o jeho vystoupení před poslanci čtěte zde)

Proč právě dva? Koaliční vlády, které v České republice vznikají, bývají tříčlenné. Takže schválený služební zákon stranám, které nebudou ministra, umožní dosadily alespoň „svého náměstka“.„Naše hnutí podpoří záměr pana prezidenta obrátit se na Ústavní soud,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Úsvitu přímé demokracie Radim Fiala.

„Koalice strachu ustoupila pravicové opozici,“ zhodnotil postup vládní koalice komunista Jan Klán. Komunisté navrhovali, aby se služební zákon netýkal Nejvyššího kontrolního úřadu. „Jsme si vědomi, že Česká republika zákon potřebuje, ale tento povede k ještě větší politizaci, než v současnosti,“ řekl Klán.

Šéf ANO Babiš poslancům před hlasováním připomněl, že služební zákon byl přijat již v roce 2002 a že to byla podmínka pro vstup Česka do Evropské unie. Řekl také, že to, že poslanci vůbec nyní služební zákon schvalovali, je tak trochu zásluha jeho hnutí ANO, protože prezident Zeman podmiňoval Babišovo jmenování ministrem financí projednáním služebního zákona v prvním čtení. To nahradilo lustrační osvědčení, které po něm nechtěl.

Babiš také ve sněmovně řekl, že nikdy nebyl stoupencem politických náměstků a že jediného, kterého akceptoval od ČSSD, byl až na třetí pokus Martin Pros, který dříve působil v bance Societé Generale v Paříži. Při koaličním jednání dokonce Babiš navrhl, aby strany politické náměstky ze zákona škrtly. Nakonec ale i on akceptoval politickou dohodu pěti stran, když ho premiér Sobotka informoval, že sociální demokracie už nic měnit nehodlá.

Stát bude uznávat studium MGIMO i Fakulty státní bezpečnosti

Pravicovým poslancům se nepodařilo prosadit, aby ze zákona vypadlo, že stát bude jako absolvované VŠ studium uznávat Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO). Původně připravovaný zákon toto vzdělání uznávat neměl, ale ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ve vládní koalici požádal o výjimku, protože by to mohlo mít negativní dopad pro některé české diplomaty.

Kalousek se podivil nad tím, že neprošel ani návrh jeho kolegy Daniela Korteho, aby se za VŠ vzdělání nepovažovalo absolvování Fakulty státní bezpečnosti a na Fakultě ochrany státních hranic VŠ Sboru národní bezpečnosti. Kalousek slíbil, že při první příležitosti se to TOP 09 pokusí změnit. (více o tom, jak se kvůli tomu Kalousek rozohnil, najdete zde)







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.