Podle ministra spravedlnosti v demisi Jiřího Pospíšila reforma exekučního řádu zajistí objektivní nástroje pro řešení problémů, které jsou v poslední době s komorou spojeny. "Půjde o prevenci, nikoliv o hon na čarodějnice," zdůraznil Pospíšil.
"Novela zpřísňuje dohled státu nad výkonem exekutorství v České republice, je to v době ekonomické krize podle mého názoru mimořádně důležité, protože to povede k tomu, že se sníží množství excesů, které bohužel občas nastávají," řekl. Pro novelu zvedlo ruku 151 zákonodárců, nikdo nebyl proti.
Podle Pospíšila porušila exekutorská komora vyhlášku ministerstva, když v polovině prosince minulého roku nespustila centrální evidenci exekucí. - čtěte Pospíšil chce přitvrdit proti exekutorům
Ministerstvo ale kvůli mezeře v zákoně dosud nemělo prostředky, jak komoru k dodržování jejích zákonných povinností donutit. Novela nyní zavádí možnost uložit exekutorům pokutu ve výši až deseti milionů korun.
Podle novely může nyní ministerstvo pozastavit výkon rozhodnutí exekutorské komory, která budou podle jeho názoru v rozporu s právními předpisy. O tom, zda tento rozpor skutečně nastal, poté rozhodne soud, jenž bude moci rozhodnutí komory zrušit.
Součástí novely je také posílení dohledu nad činností exekutorů. Nově ho již nemá vykonávat pouze ministerstvo spravedlnosti, ale také předsedové soudů. Podle ministerstva má totiž o práci konkrétního exekutora nejlepší přehled soud, do jehož obvodu exekutor spadá.
Exekutorská komora označila novelu za nadbytečnou. Podle ní byl přijat zákon, který "zcela nesystematickým způsobem otevírá cestu k rozsáhlému zasahování výkonné moci do stavovské samosprávy, což odporuje principu liberálního právního státu".
Vedení komory se domnívá, že některá ustanovení přijaté novely jsou protiústavní. Jde prý zejména o nemožnost podání opravného prostředku exekutorem proti kárnému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ohledně jeho osoby.
Otisky prstů v pasech pro děti od šesti let
Sněmovna dnes dala zelenou návrhu zákona o certifikaci veřejných dokladů s biometrickými údaji a poslala ho do závěrečného schvalování. Cestovní pasy s otisky svých prstů budou zřejmě moci dostávat děti až od šesti let věku. Některé státy tuto povinnost zavádějí už pro tříleté děti, předpisy EU jednotnou věkovou hranici neurčují.
Otisky prstů mají zajistit jednoznačnou identifikaci držitele průkazu a zabránit případnému zneužití dokladu, připomněl poslancům ministr vnitra Ivan Langer.
Navrhovaný zákon podle něj upravuje získávání otisků prstů, tedy biometrických údajů, aby byla zaručena ochrana těchto citlivých osobních dat. "Navrhovaný zákon v žádném případě neumožňuje vytvoření databáze pořizovaných biometrických údajů," zdůraznil ministr.
Biometrické údaje by měly být podle evropských předpisů v budoucnu zavedeny také do pobytových karet cizinců, podotkl Langer. Navrhovaná pravidla jsou proto obecná a mají se týkat všech typů dokladů s biometrickými údaji, byť se nyní týkají jen pasů, aby nebylo nutné předkládat dílčí novely.
Poslanci budou nakonec novelu schvalovat s více než měsíčním zpožděním. Cestovní pasy s otisky prstů se v návaznosti na předpisy EU začaly vydávat už od 1. dubna. Původně se Sněmovna měla normou zabývat na březnové schůzi, ale na návrh opoziční ČSSD to odložila.
Zbaví se ředitelé škol majetkových přiznání?
Do závěrečného schvalování Sněmovna poslala novelu, podle které by ředitelé škol nemuseli podávat majetková přiznání. Nyní jim to nařizuje zákon o střetu zájmů.
Podle slov ministra školství v demisi Ondřeje Lišky však hrozba střetu zájmů u těchto činitelů není tak závažná, aby ospravedlňovala oznámení o majetku.
Rozpočet škol tvoří podle Lišky z velké části účelově vázané příspěvky na platy a učebnice, nelze z nich realizovat veřejné zakázky. "Použití zbývajících prostředků může kontrolovat zřizovatel školy," podotkl ministr.
