Prakticky bude změna ústavy znamenat, že když bude chtít policie stíhat poslance nebo senátora a odmítne-li ho příslušná parlamentní komora vydat, nebude už dotyčný politik chráněn napořád, ale jen dokud sedí v parlamentu.
Pak mu bude moci být sděleno obvinění a stejně jako kteréhokoli jiného občana ho trestní orgány budou moci poslat k soudu a ten i do vězení.
Změna ústavy, která prošla hladce Sněmovnou, má začít platit od ledna příštího roku. Dohodli se na tom zástupci vládních stran ODS, TOP 09, Věcí veřejných i opoziční sociální demokracie a komunistů.
Pro hlasovalo 156 přítomných poslanců, přímo proti nebyl ani jeden. Hlasování se zdržela jen pětice poslanců (což se v tomto případě fakticky rovná hlasu proti) - František Dědič z ODS, sociální demokrat Jiří Koskuba, komunisté Vojtěch Filip a Gabriela Hubáčková a nezařazený poslanec Michal Doktor.
"Obměněná Sněmovna má odvahu změnit něco, co bylo dlouho terčem kritiky. Shodli jsme se na tom napříč politickým spektrem," řekla místopředsedkyně Sněmovny a VV Kateřina Klasnová, jedna z iniciátorek toho, aby se na změně domluvily všechny parlamentní strany.
Dvojí řešení přestupkové imunity zůstává zachováno
V uplynulých letech jednali politici o omezení trestní imunity mnohokrát marně. I v posledním volebním období spadl jednou podobný návrh pod stůl - a to proto, že se poslanci neshodli, zda se má zároveň řešit přestupková imunita.
Poslanci a senátoři mají totiž výhodu, pokud například spáchají dopravní přestupek, mohou si vybrat, zda na místě zaplatí pokutu, nebo se budou ohánět svým průkazem a případ pak řeší mandátový a imunitní výbor Sněmovny či Senátu.
Tato možnost výběru politikům i po přijaté změně ústavy zůstane, ale možnost řešit svůj přestupek u mandátového a imunitního výboru využívají stále méně, protože se o tom detailně píše a mají větší ostudu, než když zaplatí na místě pokutu.
