Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci řešili, kdy má být svátek

  18:50aktualizováno  18:50
- Jak vylepšit kalendář státními a jinými svátky, které dny si připomínat a jak jim vlastně říkat, to řešila Poslanecká sněmovna včera dopoledne.
Změnu zákona o státních svátcích navrhl už vloni poslanec Tlustý z ODS a několik dalších. Šlo jim o to, aby na seznam státních svátků přibyl 17. listopad.
V České republice je zatím deset zákonem vyjmenovaných volných dnů - 8. květen, 5. a 6. červenec, 28. říjen (státní svátky) a 1. květen, Nový rok, Velikonoční pondělí, Štědrý den a První a Druhý svátek vánoční (dny pracovního klidu). To je odhadem o dva dny míň než západoevropský průměr. Rozdíl je hlavně v církevních svátcích, jako je Velký Pátek, Svatodušní svátky, Nanebevzetí Páně, ale i Tři králové (to mají volno třeba v Rakousku, Španělsku, ve Finsku...).

S tím včera v parlamentu vůbec nikdo nepolemizoval, takže to vypadá, že už letos by mohlo být 17. listopadu volno (je to pátek).

Jiní poslanci ale navrhli ještě jeden státní svátek - 28. září, den smrti knížete Václava v roce 935; na paměť samostatného českého státu a jeho patrona. A tím to začalo.

"Tento návrh, pokud by byl přijat, by nebyl oslavou české státnosti, ale oslavou servility a kolaborace," prohlásil předseda vlády Miloš Zeman. Servilní byl podle něj (vůči Němcům) jak Václav, tak tisíc let po něm česká pomnichovská reprezentace, která svatováclavskou tradici intenzivně pěstovala.

"A pokud to náhodou nevíte, tak poslední velkofilm, který se koncem druhé světové války z příkazu německých okupantů natáčel na Barrandově (naštěstí nebyl dokončen), se jmenoval Svatý Václav," uzavřel své vystoupení ministerský předseda.

Vzápětí se ozval Marek Benda z ODS a řekl, že Zemanovo vystoupení urazilo jeho i podstatnou část obyvatelstva: "Prosím, aby takováto slova nezaznívala v této sněmovně."

Nastala diskuse, zda je svatováclavská tradice hodná státního svátku, nebo ne (buď proto, že na ní od začátku nebylo tak moc co slavit, nebo proto, že ji zkopromitovali kolaboranti).

Které dny navrhují různí poslanci zapsat jako významné nebo památné

- 27. leden (výročí osvobození Osvětimi roku 1945)
- 7. březen (narození T.G.M.)
- 8. březen (Mezinárodní den žen)
- 12. březen (vstup do NATO)
- 28. březen (narození Jana Ámose Komenského)
- 2. květen (Den obětí holocaustu)
- 26. září (vydání Zlaté buly sicilské roku 1212)
- 13. říjen (vydání tolerančního patentu Josefa II.)
- 2. listopad (vzpomínka všech zemřelých a obětí válek)

Dnes jsou v kalendáři dva významné dny - 5. květen (Pražské povstání) a 29. srpen (Slovenské národní povstání). Někteří poslanci navrhují 29. srpen škrtnout, proti je KSČM.

Zastánci svátku 28. září například říkali:
"Jeden z našich největších státníků, Karel IV., klečí před svatým Václavem a to je znak pečetidla Karlovy Univerzity. To je postoj jednoho z našich největších státníků." (Cyril Svoboda, KDU-ČSL).

"Karel IV., aby zdůraznil českou státnost, nechal udělat novou královskou korunu, kterou napříště měli být korunováni čeští králové, a věnoval ji svatému Václavovi." (Jiří Brtnický, ČSSD).

Odpůrci připomínali něco jiného:
"Myslím, že v naší historické literatuře je dostatečně prokázáno, co to byla svatováclavská tradice. Ze dne svatého Václava, jakkoli ho můžeme jako křesťané, katolíci uznávat a vážit si ho, nemůžeme z historických, politických důvodů učinit státní svátek demokratické České republiky." (Zdeněk Jičínský, ČSSD).

Jičínský a komunistický poslanec Filip navrhli 28. září z návrhu zákona vyškrtnout. Poslanec Tlustý doporučil, aby se ten svátek nejmenoval "Den české státnosti - Svatý Václav", ale jen "Den české státnosti". O všech návrzích se bude hlasovat příští týden.

Další možné svátky
Kromě 28. září a 17. listopadu by mohl do kalendáře přibýt ještě jeden volný den - 1. listopad jako svátek Všech svatých, což navrhl poslanec Jiří Karas (KDU-ČSL). "Každá rodina to nepochybně přivítá jako výrazné přispění k opravdu klidnému zajištění potřebných rodinných záležitostí souvisejících s návštěvou míst posledního odpočinku," řekl.

Prvního listopadu je svátkem například v Rakousku, Itálii, Nizozemí nebo v Polsku.

Poslanci nechtějí měnit jen data, ale i názvy svátků - třeba 8. květen nazývat jen "Dnem osvobození", ne Dnem osvobození od fašismu (Cyril Svoboda) a vánoční svátky označovat v kalendáři jako Boží hod vánoční a Svatého Štěpána, ne jen "světskými" číslovkami (Jiří Karas).

Po včerejším jednání v parlamentu je mírně ohroženo volno na 1. května. Václav Brousek (ODS) totiž navrhl Svátek práce zrušit a místo něj zavést "pracovní" Den lásky...

Pavel Němec (US) chce zase zavést "pohyblivý občanský svátek" nazvaný Den daňové svobody. A hokejista Augustin Bubník (ODS) na závěr nadhodil, "když už jsme z toho udělali takovou frašku", jestli by neměl být svátkem i den vítěztví v Naganu, případně každý den poté, co vyhrajeme další mistrovství světa.

Citáty:
"Svatý Václav na rozdíl od svého bratra Boleslava a koneckonců i na rozdíl od ostatních Přemyslovců dospěl k názoru, že ohnutá páteř je tím nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s velkým sousedem. Myslím si, že není náhodou, jestliže svatováclavská tradice byla tradicí druhé republiky, jestliže svatováclavská tradice byla tradicí protektorátu, jestliže v této zemi byla udělována svatováclavská orlice Emanuelem Moravcem."
     Miloš Zeman.

"Silně pochybuji, že čeští státníci dnešní doby by chodili pokládat kytice pod sochu kolaboranta na Václavské náměstí. Myslím si, že svatý Václav si nezaslouží takové přízvisko jako symbol kolaborace, poníženectví a servility. V jeho době České knížectví a posléze království bylo součástí Říše římské národa německého a bylo v této říši velice volně vázáno a mělo velká privilegia."
     Poslanec Jiří Brtnický.

"Ještě v roce 1929 při oslavách svatováclavského milénia byl učiněn pokus o obnovu původního národně obranného a státotvorného smyslu svatováclavské tradice, avšak již několik let poté, v době nacistické okupace, došlo k její nejhrubší deformaci, ke zneužití pro zdůvodnění kolaborace s německými okupanty... Dnes je zřejmě čas vrátit se znovu k jejímu původnímu státotvornému odkazu."
     Josef, Harna, Rudolf Fišer: Dějiny českých zemí I., učebnice pro střední školy.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ludmila Havránková poblíž dálnice D11 v Hradci Králové (21.8.2017).
O dostavbu D11 jim nešlo, hrálo se o pozemky, říká statkářka Havránková

Statkářka Ludmila Havránková bude už navždy spojována s dálnicí D11 u Hradce Králové. Odmítá, že to byla ona, kdo na roky zastavil výstavbu, ačkoli pro mnohé...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Prodej vepřína může zhatit malý akcionář, viní firmu z účelových machinací

Vláda v pondělí schválila odkup vepřína v Letech, kde stál za války tábor pro Romy. Do měsíce chtějí politici podepsat s majiteli smlouvu. Jeden z akcionářů...  celý článek

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.