Poslanci rozhodují, zda bude možné odebírat podvodně získané akademické tituly

Poslanci rozhodují, zda bude možné odebírat podvodně získané akademické tituly | foto: MF DNES

Poslanci pustili dál návrh ČSSD, který řeší odebírání akademických titulů

  • 4
Poslanci poslali do druhého čtení návrh novely vysokoškolského zákona z pera ČSSD. Ten má mimo jiné umožnit zpětné odebírání akademických titulů. Sociální demokraté tím reagují na kauzu plzeňských práv.

Univerzity by podle novely mohly zahájit řízení o odnětí titulu nejpozději pět let poté, co student titul získal. Rozhodovala by o tom pětičlenná komise.

Ministerstvo školství po propuknutí plzeňské kauzy oznámilo, že tituly lze odebrat pomocí správního řízení. Podle jednoho z navrhovatelů novely, poslance za ČSSD Ivana Ohlídala, je ale správní řízení zdlouhavé. Navíc není ani jisté, zda je takový způsob odebrání vůbec možný, což tvrdí někteří právníci. Novela by tuto nejistotu mohla vyřešit, řekl Ohlídal ve Sněmovně.

Děkan plzeňských práv Jiří Pospíšil, poslanec za ODS, si ve Sněmovně vzal také slovo. Podle jeho názoru je v tuto chvíli novela zbytečná a plzeňským právům nijak nepomůže. "Trochu to ve mě vyvolává dojem mediálního zviditelnění, že známe recept, jak kauzu řešit," řekl Pospíšil směrem k poslancům.

Děkan či rektor pouze s akademickou hodností

Ohlídal také připomněl, že novela zároveň zužuje okruh lidí, kteří se mohou stát rektorem či děkanem. Podle současného vysokoškolského zákona se jimi může stát i člověk bez akademické hodnosti.

Novelou z roku 1998 se zrušila původní podmínka, že kandidát musí být minimálně profesorem nebo docentem. ČSSD nyní navrhuje, aby kandidát na rektora a děkana dosáhl přinejmenším titulu PhD.

I s tímto návrhem ale Pospíšil před poslanci polemizoval. "Nechme akademický senát, aby si sám vybral, koho chce v čele školy. Bavme se spíše o tom, jakou má akademický senát zodpovědnost. Tam by pro nás mohla být Plzeň poučením," míní Pospíšil.

Po Pospíšilovi si vzal slovo Bohuslav Sobotka (ČSSD), další z navrhovatelů novely. Ten Pospíšila nařkl, že se dostal do střetu zájmu, protože neřekl, v jakém vztahu je k plzeňské právnické fakultě, že je jejím děkanem. To Pospíšil odmítl s argumentem, že novela má platit do budoucna, nikoli retrospektivně, a jeho se tedy netýká.

Pospíšila se pak zastal další z řady řečníků - jeho stranický kolega Ivan Langer, který mluvil o "primitivním politicky motivovaném útoku na jednoho z poslanců". Debata se pak ve Sněmovně dlouhou dobu točila pouze kolem plzeňských práv a především kolem samotného Pospíšila.  

Ministerstvo intenzivně pracuje na vysokoškolské reformě

V Poslanecké sněmovně vystoupila i ministryně školství Miroslava Kopicová. Uvedla, že v nejbližších dnech se jí dostane na stůl seznam absolventů plzeňských práv, kteří k titulu nedospěli standardní cestou.

Podle ní by se mělo počkat, jestli bude možné odebírat tituly tak, jak ministerští právníci navrhli, tedy pomocí správního řízení. Zastala se také rektora Západočeské univerzity Josefa Průši, který neměl - stejně jako by neměl žádný rektor - pravomoc zasahovat do dění na fakultě.

Připomněla také, že její resort v současné době pracuje na reformě terciárního vzdělání. Takzvaná bílá kniha by měla mimo jiné řešit i to, jak a kdo by měl školy řídit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video