Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci: Proč se něčeho vzdát?

  0:01aktualizováno  0:01
Čeští poslanci musí někdy dělat těžká rozhodnutí. Například: jak se dostat do práce? Využít hromadnou dopravu, kterou mají po celé zemi zdarma, nebo sednout do auta, na něž jim sněmovna přispívá podle vzdálenosti bydliště od Prahy? Skromnost se ve sněmovně nenosí.

"Je to určitá nedomyšlenost," přiznává bývalý poslanec ODS Marek Benda, který v parlamentu od roku 1990 strávil celkem dvanáct let. "Doprava zdarma byl pozůstatek komunistické éry, ale pak se nikomu nechtělo se té výhody vzdávat."

Poslanci už však mnohokrát dokázali, že si své výhody dokážou ubránit a zdůvodnit, i kdyby se to veřejnosti nelíbilo sebevíc - naposledy při stavbě poslanecké "ubytovny" v Nerudově ulici na pražské Malé Straně.

Čeští zákonodárci mají totiž velkou moc: o svých platech a dalších "podmínkách k práci" si totiž v konečném důsledku rozhodují jen a jen oni sami.

A jak říká Benda: když už nějakou tu výhodu mají, pak se s ní loučí jen neradi. Pravidlům světa luxusních malostranských paláců rychle přivykají i parlamentní nováčci.

Důkazem může být šíře poslanecké imunity: ač o ní téměř všichni mluví jako o "nepřiměřené", za deset let s ní zákonodárci v podstatě nehnuli.

"Když pak někdo z poslanců naše výhody kritizuje, hned slyší od svých kolegů: Jsi populista!" říká poslankyně US-DEU Hana Marvanová.

Vše začalo v roce 1992
Psalo se září 1992 a čeští poslanci zahájili svůj zápas za "důstojné pracovní podmínky".

"Nejde nám přece o sauny a kosmetické salony," hřímal poslanec Pavel Tollner (KDU-ČSL), když zdůvodňoval zákon, který se stal základním kamenem parlamentního městečka na Malé Straně.

Poslanci tehdy obsadili první historické paláce na Malostranském náměstí i domy v přilehlých ulicích. Byl to však jen začátek příběhu.

Na jeho konci se poslanci stěhují do bytů v Nerudově ulici. Sauna a kosmetický salon jim stále chybí.

Druhá liga úřaduje
Parlamentní městečko se stále rozrůstá a v půlce 90. let poslanci expandovali dokonce i mimo Prahu. Kombinace příplatků na benzin a hromadné dopravy zdarma je ve světě skoro stejně nevídaná jako šíře české imunity.

Připočteme-li už jen třeba nemocenskou ve výši plného platu po dobu jednoho měsíce, můžeme konstatovat: český poslanec se o sebe umí postarat.

"Je to logické, kdo by nechtěl co nejlepší plat a další podmínky," říká poslankyně Hana Marvanová (US). "Jenže normální zaměstnanci si na rozdíl od poslanců nestanovují svůj plat sami."

Ve schopnosti připravit si pěkné pracovní podmínky nasadil laťku hned první sněm samostatného Česka, zvolený v roce 1992, tehdy ještě jako Česká národní rada.

"S Československem zaniklo i Federální shromáždění, kam kandidovala většina politických špiček," vzpomíná exposlanec ODS Marek Benda (v parlamentu 1990-2002).

"V ČNR pak zasedala většinou druhá liga, v podstatě regionální lobbisté, kterým najednou narostl hřebínek. Byli jsme mistři světa."

Co se dá stihnout za čtyři roky
Během následujících čtyř let se "mistři" opravdu činili. Sídlo sněmovny se rozrostlo o další historický a za miliardu rekonstruovaný palác ve Sněmovní ulici a v roce 1997 si poslanci zřídili i pěkné venkovské sídlo v budově bývalé dětské ozdravovny v lesích Vysočiny, kam mohou jezdit na zasedání i dovolenou.

"Viděli jsme to před pár lety u svých kolegů v Kanadě," vysvětloval nutnost letního sídla tehdejší místopředseda sněmovny Karel Ledvinka (ODA). "Bylo nám jasné, že přesně tohle u nás chybí."

Všechno je vám málo
První sněmovna ovšem zvládla i další významnou operaci: zajištění důstojných platových podmínek.

Koncem roku 1995 schválili poslanci zákon, díky němuž jim základní platy stouply ze zhruba šestnácti na dvaatřicet tisíc (od tohoto zákona se odvíjejí platy zákonodárců dodnes).

Proti byl například i tehdejší premiér Klaus a celá vláda, sněmovna, v níž měla vláda většinu, ovšem ukázala svou sílu. "U zákonů, které se týkají našich požitků, platí pravidlo: hlasuje se bez ohledu na stranickou příslušnost," vysvětluje Hana Marvanová.

To je možná také odpověď na otázku, proč styl nasazený první sněmovnou přežil bez větších změn už troje volby a změny politických garnitur. O rekonstrukci "ubytovny" v Nerudově rozhodli poslanci v minulém volebním období, do krve se za ni však rvou i parlamentní nováčci.

Ve sněmovně je totiž třeba brzy pochopit ještě jedno pravidlo: kdo si z politiků odváží kritizovat poslanecké výhody, je svými kolegy pasován na populistu.

"Spousta poslanců ví, že třeba náhrady by si zasloužily větší průhlednost," říká exposlanec Benda. "Jenže spousta lidí si říká: Když si naše výhody omezíme, jako třeba když už si tři roky po sobě poslanci schvalují, že nebudou brát 13. a 14. plat, budeme stejně kritizováni, že to je málo."

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pamětníka holokaustu Jiřího Bradyho ocenila Poslanecká sněmovna medailí a...
Poslanci po hodinách debat požádali vládu o zneplatnění memoranda o lithiu

Poslanecká sněmovna schválila návrh komunistů na zneplatnění memoranda o těžbě lithia, které podepsal ministr průmyslu Jiří Havlíček s australskou firmou...  celý článek

Ilustrační snímek
Policisté hrají v pořadu Primy, prezidium jejich účinkování prošetřuje

Policejní prezidium se ohradilo vůči pořadu Policie v akci televize Prima. Vedení policie vadí, že vznikl bez jejího vědomí a že v něm účinkují skuteční...  celý článek

Zemřel válečný veterán Antonín Štícha. Za války spolupracoval s odbojem a...
Zemřel válečný veterán a účastník Pražského povstání Antonín Štícha

Zemřel válečný veterán Antonín Štícha, bylo mu 93 let. Za druhé světové války spolupracoval s odbojem a zapojil se do Pražského povstání. Do armády se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.