Loňská volba prezidenta.

Loňská volba prezidenta. | foto: Lukáš Bíba, iDNES.cz

Poslanci: Prezidenta zvolíme veřejně, když bude chtít i Senát

  • 9
Poslanci udělali první krok k tomu, aby se už neopakovaly průtahy kolem volby prezidenta. Dali šanci zpřesnění pravidel, s nimiž počítá senátní návrh zákona o vztazích mezi dolní a horní komorou. Parlament by tak měl volit hlavu státu veřejně jen tehdy, jestliže se na tom shodnou obě komory. V opačném případě by byla volba tajná.

Nově by se měly obě komory na veřejném hlasování dohodnout. Poslanci a senátoři by pak hlasovali po jménech jako při rozhodování poslanců o vyslovení nedůvěry vládě, nikoli jen zdvižením ruky. Podle předlohy je ale možné i hlasování pomocí volebních lístků, které by na rozdíl od tajné volby nebyly anonymní - každý zákonodárce by měl lístek se svým jménem.

Navrhovaná úprava má vyloučit opakování procedurálních průtahů, které předcházely loňskému znovuzvolení Václava Klause. Tehdy si nakonec prosadila svou Sněmovna, neboť většina poslanců odmítla přistoupit na tradičnější tajnou volbu, kterou chtěla většina senátorů.

Zákon poslanci podpořili teprve v prvním čtení, k definitivnímu schvalování má proto daleko. Nová pravidla by navíc platila v případě, pokud by nebyl schválen žádný z návrhů na zavedení přímé volby prezidenta.

"Je třeba, aby Sněmovna nejprve posoudila ústavní návrhy, zda se rozhodne změnit způsob volby prezidenta," poznamenal poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský.

O přijetí stykového zákona, s jehož existencí už šestnáct let počítá ústava, se především senátoři snaží od ustavení své parlamentní komory. Senát normu jednomyslně schválil už před půlrokem.

Stykový zákon mění i další pravidla

Senátoři navrhli stykovým zákonem upravit také takzvaný vázaný mandát pro vládu, který by bránil případnému předávání dalších pravomocí z Česka do Bruselu bez souhlasu poslanců a senátorů. - podrobnosti najdete v článku: K předání kompetencí do Bruselu musí mít vláda náš souhlas, řekli poslanci

Navrhovaný zákon má též zpřesnit pravidla pro schvalování ústavních či volebních zákonů, k jejichž přijetí je třeba souhlasu obou komor parlamentu. Když nyní Senát takový zákon vrátí Sněmovně s úpravami, poslanci nemají jinou možnost než senátní verzi schválit, chtějí-li dosáhnout přijetí normy. Senátoři proto navrhují u těchto zákonů umožnit opakované projednávání během funkčního období Sněmovny, aby se obě komory mohly shodnout na textu.

Norma se týká i povinností prezidenta. K podpisu bude nově dostávat i vetované zákony, pokud Sněmovna zamítavý postoj hlavy státu přehlasovala. "Podpis není vyjádřením souhlasu s obsahem, nýbrž ověřením řádnosti přijetí zákona," vysvětlili senátoři.

Stykový zákon má stanovit i pravidla pro sestavování společných delegací do meziparlamentních orgánů. Sněmovna má mít nově právo na dvě třetiny členů delegace, Senát na třetinu.

Zákonem se před dalším projednáváním ve Sněmovně bude zabývat její ústavně-právní výbor, komunisté s návrhy na vrácení normy k dopracování neuspěli.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video