Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci přehlasovali prezidenta Zemana, služební zákon bude platit

  12:04aktualizováno  12:04
Služební zákon, který vyvolával velké vášně mezi politiky po celý letošní rok, začne v lednu 2015 platit i přes nesouhlas prezidenta Miloše Zemana. Poslanci přehlasovali jeho veto. Spor bude nejspíš ještě posuzovat Ústavní soud. Na ten se chce prezident obrátit. Vadí mu třeba, že strany trvají na politických náměstcích.

Na podobě služebního zákona se dohodlo pět stran ve Sněmovně. K dohodě se nepřidali jen komunisté a Okamurův Úsvit. Strany neodradilo ani veto prezidenta Zemana, poslanci zákon potvrdili a v lednu začne platit. | foto: ČTK

Pro zákon hlasovalo 123 ze 166 přítomných poslanců. To k přehlasování prezidenta bohatě stačilo. (jak hlasovali jednotliví poslanci, najdete zde)

Šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák před hlasováním řekl, že sociální demokracie s výhradami prezidenta nesouhlasí a že služební zákon pomůže k odpolitizování státní správy. I Zbyněk Stanjura z ODS potvrdil, že jeho strana podpoří dohodu, kterou uzavřely ČSSD, ANO, KDU-ČSL, TOP 09 a ODS.

„Chci se přihlásit k politické dohodě. Politická dohoda s sebou nese i kompromisy,“ řekl šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek s tím, že zásadní je, že nevznikne Generální ředitelství státní správy při Úřadu vlády, a že tak Česká republika nebude směřovat ke kancléřskému systému. Proto byla jeho TOP 09 ochotna ustoupit požadavku ČSSD, aby byly dva typy náměstků - jedni v čele sekce ministerstva a pak nejvýše dva, kteří nebudou součástí organizační struktury úřadu.

Naopak Tomio Okamura z Úsvitu přímé demokracie se označil za „posledního Mohykána“ ve Sněmovně, který je pro apolitickou státní správu, a proto podpoří Zemanovo veto.

Chovanec: Zákon je klíčový, abychom mohli čerpat peníze z EU

Ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD označil služební zákon za klíčový pro to, aby mohla Česká republika čerpat peníze z fondů Evropské unie. „Tvoříme tady normu, která má přetrvat déle než jedno volební období,“ řekl Chovanec.

Sporný bod o náměstcích

„Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení;  člen vlády může mít nejvýše 2 takové náměstky.“
(§ 173, odstavec 2 služebního zákona)

Zeman už dříve politiky varoval, že když se nevzdají politických náměstků a zákon parlamentem projde, na Ústavní soud se obrátí. „Všichni moji náměstci odpovídali za určitou sekci nebo určitou činnost jednotlivého ministerstva,“ řekl Zeman v září ve Sněmovně. Důvod, proč chtějí strany politické náměstky, je podle prezidenta jediný. „Hodně slimáčků a málo kapustičky,“ řekl Zeman. (více o Zemanových výhradách zde)

Politici si z jeho připomínek moc nedělali a zákon prošel jak Sněmovnou, tak Senátem. Proto ho prezident vrátil. „Poslanecká sněmovna mou žádost motivovanou zájmem o racionální výstavbu státní správy neakceptovala,“ napsal v dopise předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi.

„Zároveň jsem nucen konstatovat, že zákon o státní službě vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání, přes některá jeho zmocňovací ustanovení nebo mezery v zákoně, až po neurčitá nebo nejasná ustanovení,“ uvedl prezident.

.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.