Pro zákon nakonec zvedlo ruku 118 poslanců ze všech stran s výjimkou komunistů.

Pro zákon nakonec zvedlo ruku 118 poslanců ze všech stran s výjimkou komunistů. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Poslanci přehlasovali prezidenta, řekli ano antidiskriminačnímu zákonu

  • 242
Sněmovna po letech schválila antidiskriminační zákon. Většinou 118 hlasů napříč politickým spektrem kromě komunistů přehlasovala rok staré veto prezidenta Klause. Ten poslancům zákon vrátil jako zbytečný. Žalovaný tak bude muset například dokazovat, že se nedopustil diskriminace.

Zákon, který vypracovala ještě předchozí vláda pod vedením ČSSD, se nelíbí pravici ani levici. Pravicoví poslanci jej považují za nebezpečně levicový, levici připadá zase málo radikální.

Poslanci však nakonec souhlasili s tím, že pro něj ruku zvednou. Pokud by se ho totiž nepodařilo schválit do říjnových předčasných voleb, nová Sněmovna by se jím už nezabývala a zákon by se musel vypracovat zcela znovu.

Ke schválení přispěly i výhrůžky ministra pro lidská práva Michaela Kocába sankcemi ze stran Evropské unie za to, když Česká republika zákon ani po pěti letech nepřijme. Česko je totiž posledním státem EU, který dosud antidiskriminační zákon nezavedl, přijmout ho přitom mělo už při svém vstupu do Unie v roce 2004. Podle Kocába by peníze za sankce v době ekonomické krize chyběly státní kase.

"Pokud ctíme zásadu, že smlouvy se mají dodržet, pak nám nezbývá než nějaký antidiskriminační zákon schválit," přesvědčoval poslance exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Jeho ODS před časem zákon téměř celá podpořila.

Je to cesta do pekel, tvrdili kritici zákona

Poslankyně ODS Alena Páralová naopak zákon označila za paskvil, který těm, kterých se má týkat, stejně nepomůže. Její stranická kolegyně Eva Dundáčková připomněla, že česká ústava už základní práva a svobody všem zaručuje, proto není třeba přijímat nový zákon. Zopakovala tak rok starý argument prezidenta.

Varovala také, že zákon naopak otevře dveře pozitivní diskriminaci a latentnímu zvýhodňování menšin. "Je to cesta do pekel, kterou nemohu v žádném případě podpořit," řekla.

ČSSD pro zákon původně hlasovala, po prezidentově vetu v rámci politického souboje s ODS ale naznačovala, že podruhé už pro něj ruku nezvedne. Topolánkova koalice tak dlouhou dobu neměla potřebnou většinu 101 hlasů, kterou k přehlasování veta potřebovala. Proto zákon z programu každé schůze stále stahovala, což vadilo hlavně zeleným, pro něž byl klíčový.

Poslední dny ale sociální demokraté naznačili, že pro zákon ruku zvednou. To také dnes udělali. "Zákon podpoříme, i když reálná pomoc obětem bude malá," argumentovala poslankyně ČSSD Anna Čurdová. Pro zákon nakonec hlasovalo 118 poslanců, šestnáct poslanců bylo proti.

Kromě zmíněné Dundáčkové a Páralové se proti zákonu postavila většina komunistů, nezařazení Juraj Raninec a Jan Schwippel či lidovec Ludvík Hovorka. Poslanci hlásící se ke Kalouskově TOP 09, která se prezentuje jako konzervativní, hlasovali pro zákon, Svobodovi lidovci se naopak zdrželi.

Antidiskriminační zákon má zejména definovat, kdy je nerovný přístup k jednotlivým lidem diskriminací a kdy nikoli. Zároveň má pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či sociálním výhodám bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a světový názor. K jeho přijetí v minulosti vyzývali poslance ombudsman Otakar Motejl i nevládní organizace.

Podle prezidenta je ale zákon nekvalitní, nebezpečný a kontraproduktivní. "Neobsahuje nic, co by bylo pro české právo zásadně nové. Většinu věcí, které jsou v zákoně uvedené, už obsahují stávající právní normy," vysvětloval před rokem své veto. Podle něj jde o další pokus regulovat lidský život právem a odstraňovat přirozené rozdíly mezi lidmi.

Nerespektuje kulturní odlišnosti členských států a požadavek rovnosti ve výsledku povyšuje nad princip svobody volby, kritizoval zákon už dříve Senát.

Podle zákona bude muset člověk, který je žalovaný za diskriminaci, dokázat svou nevinu, přičemž se u soudu dokazuje naopak vina. Podle kritiků zákona tak hrozí jeho zneužívání, protože je obtížné pro žalovaného dokázat, že se nedopustil toho, z čeho jej údajná oběť viní.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video