Poslanci přehlasovali prezidenta a přidali si peníze

Poslanci přehlasovali veto prezidenta: zdvojnásobili státní příspěvky politickým stranám, zavedli nové příspěvky pro krajské zastupitele a naopak zrušili státní příspěvěk straně, která nezíská pět procent hlasů ve volbách. Daňoví poplatníci tak zaplatí každý rok navíc 365 milionů korun na dotacích politickým stranám oproti současným 170 milionům.

Co zákon nově zavádí

  • Zvyšuje se příspěvek politické straně z půl milionu korun za mandát poslance a senátora na milion korun ročně.
  • Za jeden mandát v krajském zastupitelstvu dostane strana čtvrt milionu korun.
  • Byla stanovena výše členských příspěvků na 50 tisíc korun, všechno, co bude nad tuto částku, bude vedeno jako dar.
  • Všechny finanční dary politické straně nad padesát tisíc mohou být straně darovány jen na základě poukázky, kterou stranám vydá ministerstvo financí a která bude zúčtovatelná. Poukázka bude třídílná - jeden díl dostane strana, druhý dárce a třetí sněmovna. Bude pak možné dohledat konkrétní dar od konkrétní osoby v konkrétní výši a finanční úřad bude mít zároveň jasno v tom, jak má zdanit toho, kdo daroval (daní darovací).
  • Poukázky budou jednoznačně zúčtovatelné, půjde vlastně o jakési cenné papíry, budou v nich uvedeny jasné údaje o dárci - to znamená, že si strany nebudou moci vymýšlet, že nevědí, od koho jim dar přišel a jestli to bylo v mincích nebo ve zlatě.
  • Dar politické straně bude osvobozen od poplatku (tedy daně).
  • Byly stanoveny sankce - dvojnásobek částky darované bez poukázky nebo jinak než podle zákona půjde do státního rozpočtu.
  • Byla stanovena výše státního příspěvku politickým stranám - to znamená posílení role státu ve financování stran, obdobný model jako v řadě evropských zemí. Tím, že budou politické strany víc závislé na státním rozpočtu a budou méně usilovat o sponzorské financování.

Pro hlasovalo 149 ze 185 přítomných
poslanců, proti jich bylo 30. Zákon podpořili poslanci ČSSD, ODS, KDU-ČSL a část poslaneckého klubu Unie svobody. Proti hlasovali komunisté a šest poslanců z Unie svobody.

Co vadilo prezidentovi
Právě kvůli zrušení dotace straně, která nezíská pět procent hlasů ve volbách, vrátil Václav Havel novelu zákona o sdružování v politických stranách a hnutích sněmovně. Podle Havla totiž nezaručuje volnou soutěž.

"Toto ustanovení podle hlavy státu odporuje pátému článku Ústavy a článku 22 Listiny základních práv a svobod, které zaručují volnou soutěž politických stran," zdůvodnil prezidentovo veto vedoucí tiskové služby prezidentské kanceláře Martin Krafl.

Volná soutěž stran není podle prezidenta zaručena, jestliže stranám, které získaly ve volbách méně než pět procent platně odevzdaných hlasů, nárok na státní příspěvek nevzniká. "Jde o další finanční postih malých stran a tím větší výhody pro větší politické strany," tlumočil Krafl prezidentův názor.

Daňoví poplatníci zaplatí další miliony
Poslanci v zákonu zvýšili příspěvek na mandát poslance a senátora o půl milionu za každého (na milion) a přidali dalších čtvrt milionu na mandát budoucího krajského zastupitele.

Stejným zákonem poslanci omezili výši sponzoringu stran na 40 milionů korun za rok.

Poslanci se brání: snížíme příspěvek za hlasy

Zastánci nové úpravy tvrdí, že toto navýšení bude kompenzováno snížením příspěvku za hlasy získané ve volbách. "Finanční ohodnocení za získaný hlas se výrazně sníží z devadesáti na třicet korun za hlas. Takže předpokládám, že pro daňové poplatníky by
to mělo vyjít stejně. Na jedné straně se tedy navyšuje, na druhé snižuje," prohlásil koncem května, při prvním schválení zákona, místopředseda Poslanecké sněmovny a ODS Ivan Langer.

Nedodal však důležitou věc: příspěvky za hlasy se vyplácejí jednou za čtyři roky, ovšem příspěvky na poslance a senátory každý rok.

"Bude to samozřejmě výhodnější pro strany, které se dostanou do Poslanecké sněmovny nebo Senátu, ty ostatní získají finance pouze za získané hlasy," připustil. Dodal, že v krajských volbách bude stát platit stranám jen za mandáty, za hlasy peníze strany nedostanou.

Členský příspěvek bude maximálně 50 tisíc
Poslanci rovněž rozhodli, že členský příspěvek nesmí za rok přesáhnout 50 tisíc korun. Pro dárce částky přesahující 50 tisíc korun ročně se zavádějí darovací poukázky.

Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) upozornil, že zákon sice nepočítá s odstraněním všech problémů s financováním stran, ale ke zlepšení současného stavu. "Ne všechny problémy lze postihnout zákonem," prohlásil. "Financování stran je totiž do značné míry i záležitostí etiky," dodal.

Novela rovněž počítá se zpřístupněním evidence ministerstva vnitra politických stran veřejnosti. Současně upravuje výplatu státního příspěvku stranám a hnutím v případě, že strana přijde o mandát v parlamentu po rozpuštění Poslanecké sněmovny.

Vládní návrh daňově zvýhodňuje poplatníky poskytující finanční dary.

Novela rovněž zužuje okruh subjektů, od nichž mohou strany peníze přijímat. Jde například o dary od státu, příspěvkových organizací, obcí, městských částí a městských obvodů a krajů, státních podniků a právnických osob s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, nedosahuje-li majetková účast státu deseti procent. Sponzorovat nesmějí ani spolky, zájmová sdružení právnických osob, obecně prospěšné společnosti a zahraniční právnické osoby.

Strany a hnutí také budou muset vracet peníze získané v rozporu se zákonem. Novela má umožnit i uložení sankce za nevrácení takového daru.

Finanční skandály provázejí politické strany všude na světě
Finanční skandály provázejí politické strany všude na světě. Koncem loňského roku přiznal bývalý německý spolkový kancléř Helmut Kohl, že CDU byla s jeho vědomím a podporou financována z černých kont. V únoru ze stejných důvodů odstoupil z funkce předsedy strany Wolfgang Schäuble.

Glosa ke článku ZDE.



Nesrovnalostmi v daňovém přiznání ODS se zabýval Městský soud v Praze. Bývalý místopředseda strany Libor Novák byl v červnu osvobozen z obvinění, že rozepsal darovaných 7,5 milionů korun na vymyšlené dárce.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video