Za výtržnosti při zápasech bude hrozit vězení (ilustrační snímek).

Za výtržnosti při zápasech bude hrozit vězení (ilustrační snímek). | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Poslanci potvrdili tresty pro neplatiče alimentů i fotbalové výtržníky

  • 127
Kdo neplatí alimenty na své děti, toho může čekat nový trest, omezení možnosti řídit auto. A výtržnosti při sportovních utkáních a po jejich skončení budou trestným činem, za který budou hrozit dva roky vězení. Poslanci přehlasovali veto Senátu a potvrdili 102 hlasy změnu trestního zákoníku, která to umožní.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS se za přijetí novely přimlouval především proto, že má pomoci řešit i přeplněnost českých věznic. "Pokud nezměníme trestní politiku, tak nebudeme mít vězně kam dávat," řekl Blažek.

Řešením má být častější využívání domácího vězení nebo podmínečného propuštění za méně závažné skutky. Jestliže bude někdo odsouzen za přečin, po polovině trestu by se mu trest mohl změnit na "domácí vězení". Soud bude moci odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, už když si odsedí třetinu trestu, je ve vězení poprvé a nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin.

Za maskování budou moci výtržníci vyfasovat pokutu 10 tisíc

Součástí zákona je ale i věc, která má výrazně pomoci proti výtržníkům na fotbale či při jiných sportovních utkáních.

Prošel totiž i nový paragraf, který zní: "Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že napadne jiného, hanobí hrob, historickou nebo kulturní památku, anebo hrubým způsobem ruší přípravu, průběh nebo zakončení organizovaného sportovního utkání, shromáždění nebo obřadu lidí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta."

A pokuta do 10 tisíc korun bude hrozit tomu, kdo bude mít jako návštěvník před zahájením organizovaného sportovního utkání, v jeho průběhu nebo při jeho zakončení obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci.

Maskování kuklou je přitom populární zejména u radikálních fanoušků, kteří mají na svědomí výtržnosti, v České republice zejména na fotbale.

Výsledek hlasování o zákonu je zajímavý i z toho pohledu, že i když v řadě bodů, který obsahuje, by mohl rozdělovat poslance napříč spektrem, nakonec pro něj zvedlo ruku 100 poslanců vládních stran, Milan Šťovíček z Věcí veřejných a nezařazený Pavel Bém.

Vláda si tak den po krachu hlasování o balíčku s vyššími daněmi (více zde) ověřila, že její většina v parlamentu stále existuje a je možné ji poskládat dohromady. Pokud zákon podepíše i prezident Václav Klaus, začne platit už od 1. října.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue