Vládní návrh zákona o střetu zájmů se týká nejen členů vlády, poslanců, senátorů a šéfů ústředních státních orgánů jako dosud, ale i soudců, členů Komise pro cenné papíry, bankovní rady České národní banky či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a všech krajských a obecních zastupitelů, kteří za funkci berou plat.
Výši svého majetku by veřejní činitelé měli zveřejňovat už při nástupu do funkce, pak průběžně a také při odchodu z ní. Veřejnost tak bude moci hlídat, jestli si oproti svým příjmům nežijí "nad poměry". To má přispět k omezení rizika korupce.
Naprostou novinkou má být to, že politik nebude moci rok po odchodu z funkce nastoupit do práce k soukromé firmě, která v posledních třech letech uzavřela smlouvu se státem, a orgán, ve kterém politik seděl, o tom rozhodoval.
Nemohl by se tak opakovat třeba případ exministra Ivana Kočárníka, který po odchodu z vlády nastoupil do České pojišťovny.
Za lhaní o majetku budou pokuty až půl milionu
Politici by podle navrženého zákona museli přiznávat každou novou nemovitost, kterou si pořídili, nakoupené akcie či podíly ve firmách v hodnotě nad 50 tisíc korun a movitý majetek nad 250 tisíc korun.
Do třiceti dnů by také museli zveřejnit všechny své závazky (třeba půjčky či leasingové smlouvy) nad 300 tisíc korun.
Politikovi, který přiznání o majetku či vedlejších příjmech a darech, které dostal, nepodá, bude hrozit pokuta do 30 tisíc korun. Když bude lhát a přijde se mu na to, může "vyfasovat" pokutu do půl milionu.
Na dodržování zákona má dohlížet nová třináctičlenná rada, jejíž členy jmenují vláda, Sněmovna a Senát (po třech členech) a prezident, ombudsman, šéf Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.
Poslanci mají k předloze výhrady
Dnešní parlamentní debata však ukázala, že poslanci se pokusí vládní představy změnit, takže konečná podoba zákona může být jiná. Sněmovna by o jeho přijetí mohla rozhodnout do konce roku.
Vláda sice navrhla, aby platil od 1. ledna 2006, ale podle některých poslanců nebude vadit, když to kvůli jeho projednávání v parlamentu bude třeba o čtvrt roku později.
Největší výhrady k předloze měli poslanci opoziční ODS, ale její zamítnutí či přepracování nenavrhli. Naopak druhá opoziční strana, tedy KSČM, se přidala k vládnímu táboru a předlohu přivítala.
