Hlasování Sněmovny v poměru 223 ku 206 de facto znamená zamítnutí návrhu demokratické opozice, který usiloval o zachování zákazu těžby v oblasti arktické přírodní rezervace Arctic National Wildlife Refuge (ANWAR) na Aljašce.
Hlasování spadá do projednávání návrhu zákona o budoucí energetické bezpečnosti Spojených států, prosazovaného republikánskou většinou. Návrh zahrnuje řadu opatření na oživení energetiky, jak ho předložil v květnu prezident George Bush. Jeho součástí je i otevření nových ropných revírů v aljašské rezervaci.
Poslední slovo bude mít Senát
Definitivní rozhodnutí o osudu Bushova energetického zákona podle agentury Reuters ještě nepadlo. Demokratická většina v Senátu by ještě mohla těžbu zablokovat. Političtí pozorovatelé předpokládají, že stoupenci zachování ochranných pásem na Aljašce, která byla vytyčena již v 50. letech, budou rezervace rozhodně bránit - stejně jako zastánci nové těžby budou prosazovat využití území, píše agentura AFP.
"Jde o nejdůležitější hlasování v oblasti ochrany přírody, které před Kongresem stojí," upozornil demokratický poslanec za stát Massachusetts Edward Markey. Jeho stranický kolega Rush Holt z New Jersey zdůraznil, že nelze připustit, aby se klenot přírody změnil v industriální zónu.
V úterý však prezident Bush zdůraznil nezbytnost průzkumu, využívání a odkrývání nalezišť v celé zemi, tedy včetně Aljašky.
|
Aljašská rezervace je proslulá výskytem vzácného druhu soba karibú. Sobí stáda táhnou každoročně až pět tisíc kilometrů na jih, kde přežívají zimu. Od začátku 20. století ochraňuje federální vláda jejich migrační trasy před průmyslovým využitím. Průmyslové narušení by mohlo vést k vyhynutí druhu. Obyvatelé severní Aljašky jsou po staletí závislí na lovu těchto sobů. |
Kolik ropy je v aljašské rezervaci?
Před třemi lety sponzorovala americká vláda podrobný průzkum aljašských zdrojů. Zjistilo se, že tzv. oblast 1002 o rozloze 37,5 tisíce kilometrů čtverečních, která je součástí jen o málo větší Arktické rezervace - 48 tisíc kilometrů čtverečních, nabízí téměř deset miliard barelů průmyslově zpracovatelné ropy. Těžba by se vyplatila při ceně 24 dolarů za barel; současná cena se blíží třicetidolarové hranici.
Pro srovnání: současná roční spotřeba Spojených států se pohybuje kolem sedmi miliard barelů.
Ochránci přírody protestují
Vlivné organizace ochránců přírody, včetně Sierra Clubu, se proti těžbě v rezervaci prudce ohrazují. Argumentují faktem, že už republikánský prezident Dwight Eisenhower vyhlásil severovýchod Aljašky za chráněnou oblast.
Před dvaceti lety schválil Kongres USA zákon o arktické přírodní rezervaci, prosazovaný demokratem Jimmy Carterem.
V roce 1987 lety přišel prezident Ronald Reagan s návrhem na těžbu tamní ropy, ale ekologické organizace se proti tomu ostře postavily.
Sdružení daňových poplatníků je též proti
Proti návrhu senátora Murkowského se vyslovilo i Zájmové sdružení daňových poplatníků.
Poukazuje na to, že těžba v rezervaci by přišla v nejbližších deseti letech přinejmenším na 23,6 miliard dolarů a k řešení energetických problémů by nijak významně nepřispěla.
Do boje proti těžbě se vložil i Jimmy Carter
Bývalý prezident Jimmy Carter zahájil proti návrhu nového zákona okamžitě ostrou kampaň. Ve dvacetiminutovém telefonním rozhovoru s agenturou AP mimo jiné připomněl, že aljašská rezervace vznikla na ochranu proti jejímu průmyslovému využití.
Carter nepovažuje tamní ropná ložiska za natolik přínosná, aby ospravedlnila narušení přírodní rovnováhy. Zákon o aljašské rezervaci, který Carter podepsal těsně před svým odchodem z Bílého domu v roce 1980, vázal eventuální průmyslové využití rezervace na výslovný souhlas Kongresu USA. Právě to nyní navrhují republikánští senátoři.
Co na to americká veřejnost? Vydání deníku Christian Science Monitor z úterý 27. 2. uveřejňuje výsledky celostátního průzkumu veřejného mínění k otázce těžby ropy v aljašské rezervaci, sponzorovaného tímto listem: - 46 procent dotázaných se zahájením těžby nesouhlasí, 45 procent ho podporují. - Příznivci Demokratické strany odmítají tamní těžbu poměrem 2:1. Naopak Republikáni se k tomuto řešení stejnou měrou přiklánějí. - Dvě třetiny dotazovaných věří, že nový prezident si dokáže s "energetickými problémy současné Ameriky" kvalifikovaně poradit .- Třetina viní ze současného zdražování ropy, benzínu a topného plynu energetické firmy. Druhá třetina viní země vývážející ropu (OPEC). - Každý druhý obviňuje z náhlého nedostatku elektrické energie v 30milionové Kalifornii tamní vládu. - Většina dotazovaných starší 65 let se staví k záměru aljašské těžby ropy pozitivně, zatímco většina ve věkové kategorii 18-35 let toto řešení odmítá.
