Poslanci podpořili omezení imunity

  • 3
Sněmovna v prvním čtení podpořila změnu Ústavy, která omezuje imunitu zákonodárců na dobu výkonu mandátu. Ten by navíc zanikal v případě odsouzení poslance či senátora za úmyslný trestný čin. Z návrhu nejspíš vypadne přímá volba prezidenta, strany se totiž neshodnou na její podobě.

Komunista Vojtěch Filip a stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil souhlasí, aby mandát zanikal v případě pravomocného odsouzení zákonodárce.

O rozsahu imunity ovšem poslanci ještě budou diskutovat. V minulosti se objevily radikálnější názory, podle nichž by se měla vztahovat jen na projevy na půdě parlamentu a jinak by politiky trestní odpovědnosti nezbavovala.

Ministr spravedlnosti Karel Čermák odmítl, že by byl úmysl zbavovat odsouzené mandátu "šitý na míru" některého ze zákonodárců. "Je to praktická věc, chcete-li bojovat proti nějakým nepřístojnostem," uvedl.

Více pravomocí NKÚ a prezidentovi
Návrh změn Ústavy dále počítá se zvýšením pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, kterému by umožnil kontrolovat i hospodaření krajů. Poslanci chtějí zvýšit také pravomoce prezidenta.

Do návrhu hodlají zakotvit, aby mohl nejen jmenovat, ale i odvolávat z funkce předsedu a místopředsedu Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, členy Bankovní rady, guvernéra a viceguvernéra ČNB.

Nepotřeboval by k tomu souhlas premiéra.

Přímou volbu prezidenta odsunuly rozpory
Jádrem původní předlohy bylo zavedení přímé volby prezidenta. Vládní i opoziční poslanci se však v komisi pro změnu ústavy shodli, že ji během dalšího projednávání vyjmou. Zatím se totiž nedokážou shodnout na tom, jak by měla vypadat.

Vládní koalice prosazuje dvoukolový model podobný volbě senátora, kdy do případného druhého kola postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Podle ODS by měli dostat šanci všichni kandidáti, kteří překročí dvanáctiprocentní hranici.

Poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský připomněl, za jakých okolností se přímá volba do návrhu dostala.

"Přímá volba prezidenta se stala populistickým tématem v předvolební kampani," řekl a doplnil, že o ní nelze rozhodnout bez ohledu na všechny právní důsledky. Přímo volený prezident musí být za své činy odpovědný, zdůraznil Jičínský.

Sporné body, jako je přímá volba hlavy státu, budou podle ministra spravedlnosti Karla Čermáka předmětem dalších změn Ústavy. "Bude se muset hledat širší shoda mezi koalicí a opozicí a ta zatím není v dohlednu," prohlásil.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video