Vláda původně návrh odmítla, v prosinci ale prošel sněmovnou v prvním čtení a nyní pro něj v ústavně-právním výboru hlasovali i sociální demokraté.
Poslanci se shodli na tom, že bude obtížné, dokázat po tolika letech, že újmu způsobili okupanti. Předloha uznává jako důkazy úmrtní list, lékařskou zprávu, výpověď nejméně dvou svědků nebo "jiný způsob" prokázání.
Místopředseda výboru Stanislav Křeček z ČSSD se domnívá, že tyto případy mohou často končit u správního soudu. Upozornil, že nebude jednoduché vyjasnit, zda tehdy někoho znásilnil ruský voják, nebo "Pepíček z vedlejší vesnice".
Jak připouštějí sami autoři zákona, počet obětí okupace není dodnes přesně znám. Z oficiálních pramenů vyplývá, že jen od 21. srpna 1968 do 9. září téhož roku zabili okupanti 72 lidí, těžce zranili 266 a lehce zranili 436.
Diskuse se točily také kolem výše odškodnění. Mělo by se pohybovat ve statisícových částkách, příbuzní zabitých by mohli dostat milion. Pozůstalí po obětech koncentračních táborů a komunistického režimu dostávali v minulosti sto tisíc korun.
Náklady na výplaty odškodnění odhadují předkladatelé zhruba na 600 milionů korun. Skupina poslanců ODS navrhuje odškodnit oběti okupace z doby od srpna 1968 do června 1991, kdy ze země odešli poslední sovětští vojáci.
Autoři připomněli, že jejich návrh nevylučuje, aby se česká vláda domáhala finančního odškodnění na zemích, jejichž armády tehdy do Československa vpadly.
