Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci odmítli školné

  13:16aktualizováno  13:16
Sněmovna podle očekávání zamítla návrh na zavedení školného pro studenty vysokých škol. Proti platbám za vzdělání se postavili poslanci ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Podle návrhu měli studenti za rok studia na vysoké škole platit 6500 až 26 tisíc korun. Podle průzkumů veřejného mínění by přitom školné až třem pětinám obyvatel nevadilo.

Odmítnutí návrhu nebylo překvapením, protože při dvoudenní parlamentní diskusi poslanecký návrh Petra Matějů z Unie svodoby-DEU postupně odmítli levicoví poslanci a lidovci, kteří mají ve sněmovně nadpoloviční většinu.

Zamítnutí návrhu na zavedení školného podpořilo 105 ze 175 přítomných poslanců. Proti jich bylo 66.

Matějů prohlásil, že zamítnutí školného zdrží další rozvoje vysokého školství. "Bohužel to bude znamenat další odklad řešení problémů studentů z rodin s nízkými příjmy, protože za současné situace stejně nemají možnost studovat," řekl Matějů.
 
Zamítnutí školného naopak uvítal ministr školství Eduard Zeman (ČSSD). "Zákon byl velmi špatně připraven. Otázka je, proč by se mělo zavádět plošné školné. K tomu nejsou v této chvíli žádné reálné důvody," tvrdí ministr Zeman.

9. ledna 2002: Školné odmítla i vláda
Sociálně demokratická vláda už 9. ledna jednoznačně zamítla návrh na zavedení školného. "Je to v rozporu s programovým prohlášením vlády," zdůvodnil mluvčí kabinetu Libor Rouček.

Z ideologických důvodů už dopředu návrh odmítli i komunističtí poslanci. A nově se k odpůrcům přidali také křesťanští demokraté. "Nejsme proti školnému jako takovému. V zásadě se domnívám, že vysoké školy musí peníze získávat z více zdrojů než jen od státu. Tedy i od studentů," řekla poslankyně a školská expertka KDU-ČSL Michaela Šojdrová. "Nicméně návrh se nám zdá připravený tak špatně, že není možné ho ve sněmovně přepracovat. Budeme proti," dodala.

Zbylé politické strany - US a ODS - však už nedají dohromady většinu potřebnou pro přijetí zákona. S největší pravděpodobností tedy pravice bitvu o prosazení školného prohraje.

Co navrhuje poslanec Matějů?
• studenti budou platit školné ve výši zhruba 25 procent částky, již na vzdělávání vysokoškoláka dává stát 
• zaváděcí školné pro první rok má činit zhruba 14 tisíc korun 
• v dalších letech lze školné zvýšit, nemělo by však přesáhnout státem určenou výši 
• část vybraných peněz má putovat do stipendijních fondů, část na provoz škol 
• pracující studenti by získali daňové úlevy
• studenti ze sociálně slabších rodin mohou získat státem garantované půjčky od bank 
• pokud se těmto studentům nepodaří půjčku získat, mohou školné splácet až po nastoupení do práce a při dosažení určité výše příjmů 
• nad odloženými splátkami by dohlížel nově vzniklý úřad - Správa odloženého školného; správa by patřila pod ministerstvo školství, podle Matějů by stačilo převést na ni několik zaměstnanců ministerstva

A půjde o třetí prohranou bitvu. První podobný návrh přišel do sněmovny už v roce 1994. Tehdy neprošel proto, že poslanci chtěli vysokým školám vybrané peníze vzít a dát do státní pokladny.

Druhý pokus o tři roky později opět narazil na odpor vysokých škol. Především proto, že školy měly dostávat o částku vybranou na školném méně peněz od státu.

Návrh poslance Matějů počítá s tím, že vybrané peníze budou pro školy částkou navíc. Jednotlivé fakulty z ní budou podporovat nadané a chudé studenty a také zkvalitňovat výuku.

Peníze ze školného totiž částečně mají jít na provoz škol. Jeho návrh vysokoškolští hodnostáři víceméně přijali.

Pro se vyslovila například Česká konference rektorů - s výhradou, že navržený systém půjček na školné a ručení za ně je příliš složitý a měl by fungovat na jednodušších principech.

Rektoři však začali myšlenku školného hojně podporovat až po podzimní krizi kolem dvou miliard korun. 

Ty jim ministerstvo školství nejprve přislíbilo, ale posléze opět odmítlo přidat do rozpočtů.  Školy, které s vidinou více peněz přijaly také více studentů, se dostaly do vážných finančních problémů.

Vláda nakonec peníze pro vysoké školy našla, ale to už rektoři začali veřejně mluvit o nutnosti takzvaného vícezdrojového financování. Tedy: že by peníze měly školy získávat nejen od státu, ale také například od krajských samospráv a částečně i od studentů.

"Dospěli jsme k závěru, že školné je jednou z možností, jak řešit naši bezvýchodnou situaci. Pochopitelně pokud se bude platit takovým způsobem, aby nikomu nestálo v cestě za vzděláním," podotkl předseda Rady vysokých škol František Ježek ze Západočeské univerzity v Plzni.

Některé vysoké školy už dnes nemají na řádný provoz, natož na výměnné programy pro studenty či na placení hostujících kapacit ze zahraničí. Mnohde uvažují o propouštění pedagogů, aby udrželi platy na stejné úrovni.

Odmítnutí školného tak sice znamená, že studentům odpadnou starosti se složitým vyřizováním půjček, ale také to, že úroveň vysokoškolského studia rozhodně neporoste.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalý ministr obrany Martin Barták přichází na jednání Městského soudu v...
Pokračuje soud v kauze letounů CASA, svědčit bude bývalý ministr Barták

U Obvodního soudu pro Prahu 6 bude v úterý výslechem svědků pokračovat hlavní líčení v kauze nákupu letadel CASA. Obžalobě čelí bývalá ministryně obrany Vlasta...  celý článek

Ilustrační snímek
Policisté hrají v pořadu Primy, prezidium jejich účinkování prošetřuje

Policejní prezidium se ohradilo vůči pořadu Policie v akci televize Prima. Vedení policie vadí, že vznikl bez jejího vědomí a že v něm účinkují skuteční...  celý článek

Pamětníka holokaustu Jiřího Bradyho ocenila Poslanecká sněmovna medailí a...
Poslanci po hodinách debat požádali vládu o zneplatnění memoranda o lithiu

Poslanecká sněmovna schválila návrh komunistů na zneplatnění memoranda o těžbě lithia, které podepsal ministr průmyslu Jiří Havlíček s australskou firmou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.