Pokud poslanec odseděl ve Sněmovně celé čtyři roky, vyplatí mu stát pětinásobek jeho mzdy. Těm, kteří pobírali jen základní plat – tedy 57 600 korun, přijde tři měsíce po skončení mandátu na účet 288 tisíc. Ale třeba předseda výboru dostane více než 400 tisíc korun.
Takové přilepšení do začátku určitě potěší. Zvláště ty bývalé zákonodárce, kteří zatím práci nesehnali. Mezi ně patří i bývalý ministr zahraničí a předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan (ČSSD), který chce tento týden vyrazit na úřad práce. Do důchodu se mu totiž ještě nechce, i když mu bude letos šedesát.
Kavan však nevylučuje, že po čtyřech infarktech a se stejným počtem voperovaných by-passů nakonec skončí v částečném invalidním důchodu. "Jenže já si myslím, že kdybych nepracoval, dostal bych z toho další infarkt," tvrdí.
Podobně jako Kavan jsou na tom třeba komunističtí poslanci Karel Vymětal a Svatomír Recman. Zatímco Vymětalův bývalý zaměstnavatel – ostravská Inspekta – už neexistuje, Recman se na původní místo nemůže vrátit, protože podnik, kde pracoval, snižoval stavy.
Odchodné na novou střechu
Někteří poslanci si už hledáním nového zaměstnání lámat hlavu nemusí. Sedmašedesátiletý lidovec Vilém Holáň se po deseti letech ve Sněmovně může rovnou přihlásit o důchod. "Teď budu půl roku relaxovat a pak uvidím, jestli si nějakou práci najdu," plánuje Holáň. Co udělá s odchodným, ještě neví.
Zato lidovec Jaroslav Lobkowitz, který také opouští dolní komoru, má o odchodném jasno. Už teď ho přepočítává na střešní tašky. "Spravím alespoň část další střechy na Křimickém zámku. Celkem máme náklady spočítané na 19 milionů korun, takže 300 tisíc se v tom hravě ztratí," vypočítává Lobkowitz. A neplánuje ani dovolenou. "Jsou žně, takže určitě teď nikam nepojedu," vysvětluje.
Na výši odchodného nespoléhá ani další lidovecký exposlanec Josef Janeček. Původní profesí zubař totiž nemá vlastní ordinaci. "Nezprivatizoval jsem ji, protože mi to jako poslanci nepřišlo vhodné. A za 400 tisíc zubařskou praxi nepořídím," uvažuje Janeček, který ze Sněmovny odchází po šestnácti letech.
Vzápětí přiznává, že dostal několik nabídek k práci na manažerských postech. "Teď si vyberu prázdniny a pak se rozhodnu. Rodina je každopádně ráda, že jsem aspoň na chvíli doma," tvrdí Janeček, který patřil mezi nejpracovitější poslance.
Dalším lékařem mezi zákonodárci, kteří přišli o své místo v poslanecké lavici, je unionista Petr Kott. Ten si na rozdíl od Janečka po celou dobu poslancování svoji ušní ordinaci v Doksech podržel a teď se do ní chce vrátit na čtvrt úvazku. Má totiž také místo odborného referenta ve Všeobecné zdravotní pojišťovně.
Další, kdo se chce vrátit k původní profesi, je bývalá zástupkyně ČSSD ve Sněmovně Jitka Kupčová. Před deseti lety ji uvolnil její zaměstnavatel ČZ Strakonice do volené funkce a teď se do továrny vrací opět na místo podnikového právníka. "Trochu se návratu po takové době bojím, ale snad se do toho opět vpravím. Rozhodně se těším na bývalé spolupracovníky," přiznala Kupčová.
Odchod pocítí peněženka
Ať už bývalí poslanci skončí na úřadu práce, v důchodu nebo se vrátí k původnímu zaměstnání, rozhodně řada z nich musí počítat s pořádným propadem příjmů.
Pokud se spolehnou na podporu v nezaměstnanosti, dostanou první tři měsíce maximálně 11 500 korun. A pak začne dávka klesat.
Některé poslance navíc nečeká odchodné v plné výši. Odvíjí se totiž od počtu ukončených let v posledním funkčním období Sněmovny. Za poslední čtyři roky se přitom v poslaneckých lavicích objevilo třicet čtyři nových tváří.
