Parlament se vybral jeden ze tří návrhů, které sněmovně představilo ministerstvo vnitra. To požádalo sněmovnu aby jednu z variant vybral. Největší podporu mezi poslanci nalezla představa, aby státní úředníci by po vzniku regionů pracovali ve stejných budovách jako samosprávné orgány, které by mohly ovlivňovat počty úředníků a náklady na jejich mzdy. Poslanecká sněmovna prodiskutovala tyto návrhy a přijala další návrhy týkající se reformy.
Jiří Payne (ODS) například navrhoval, aby se v budoucnu zrušili obvodní vojenské zprávy a evidence branců přešla pod místní úřady.
Nemá význam mít po republice 86 budov, každou s vrátným, uklizečkami, kde sedí hora úřednic a důstojníků a vedou vlastně jen evidenci vojáků a branců. Napříště by tak mohlo na obecním úřadě, kde evidenci těchto lidí je tak jako tak, být v počítači jen kolonka voják-nevoják-branec," dodal Payne.
| Poslanci projednávali tři vyrianty návrhů na reformu: |
|
VARIANTA I. |
| VARIANTA II. Mezi přednosti této varianty patří vhodné organizační předpoklady pro minimalizaci nebezpečí duplicit činností mezi státní správou a samosprávou a úspornost výkonů některých správních procesů. Nevýhodou této varianty je skutečnost, že nevytvoří vhodné organizační pře d poklady pro plnění odlišných funkcí státní správy a samosprávy. Spojení výkonu státní správy a samosprávy může být omezením pro rozsah decentralizace veřejné správy . V případě převážení funkcí státní správy může dojít k narušení zájmů sledovaných samospr á vou. V případě převážení funkcí samosprávy vzniká nebezpečí problémů v aplikaci práva a v realizaci státní politiky. |
| VARIANTA III. Tato varianta kompromisního charakteru vzbuzuje na první pohled dojem řešení nevýhod obou předcházejících variant. Nevýhodou této varianty je však komplikovanost řídících vazeb mezi státní správou a samosprávou na různých stupních řízení. Rizika propojení státní správy a samosprávy jsou přitom na stupni pověřených obcí stejně velká jako na krajském stupni. Nevyjasněnost ří d ících vazeb může být omezením pro rozsah decentralizace veřejné správy na úrovni pověřených obecních úřadů. |
Bude to a asi velice nepopulární opatření ," řekl během rozpravy poslanec Jiří Payne (ODS). Ale v nejbližší době by bylo nejspíše nutné sloučit některé obce a určit minimální počet obyvatel v obci," dodal Payne.
Místopředseda ODS a poslanecké sněmovny Ivan Langer se v této souvislosti pro iDNES reformu označil návrh reformy zo reformu dělanou od konce.
Reforma státní správy je tak složitý proces, že nemá cenu se hnát za polovičatými rozhodnutími a je lepší počkat. Podle mého názoru se spěchá na to, aby se všechno spustilo. Já si myslím, že to bude jen ke škodě věci," řekl Ivan Langer. Kvalita by měla být prioritou a já si jsem jit, že se současná vláda bude snažit znásilnit parlament, aby se to stihlo. Bude to však na škodu věci," dodal Langer.
Ještě před závěrečným hlasováním premiér Miloš Zeman (ČSSD) poslance ujistil, že vláda bude doporučení zákonodárného sboru respektovat, ať už bude jakékoli. Debatu poznamenala nakonec ostrá polemika mezi ministrem vnitra Václavem Grulichem (ČSSD) a jeho stínovým protějškem Ivanem Langerem (ODS), která místy zahrnovala i osobní invektivy. Grulich, kterému se Langrův projev nezamlouval, poslanci ODS připomněl jeho účinkování v jednom z vydání erotického televizního pořadu "Peříčko". Langer podle něj bývá zdatným účinkujícím v estrádách sexuálního zaměření.
Republika by měla mít podle ústavy čtrnáct krajů
Od 1. ledna 2000 by Česká republika měla být podle ústavního zákona o zřízení vyšších územních samosprávných celků čtrnáct krajů. Téhož roku na podzim by měly proběhnout volby do krajských zastupitelstev spolu s volbami do třetiny Senátu. Tento termín ovšem není možné stihnout, neboť vznik nových krajů je možný až po přijetí celé sady doprovodných zákonů. Zatím totiž není například jasné, jakým způsobem budou kraje financované, jak budou rozděleny pravomoci mezi kraji, okresy, obcemi a centrálními úřady.
Zřízení vyšších územně samosprávných celků je v ústavě od roku 1997 a dosud nebylo uvedeno do života. Loni v lednu předseda ČSSD Miloš Zeman prohlásil, že jeho strana je ochotna návrh zákona podpořit, ale jen za předpokladu, že budou akceptovány požadovky na rozdělení kompetencí v celcích.
 Územněsprávní členění, které by mělo platit od 1. ledna 2000 1) Praha 2) Středočeský kraj 3) Budějovický kraj 4) Plzeňský kraj 5) Karlovarský kraj 6) Ústecký kraj 7) Liberecký kraj 8) Královéhradecký kraj 9) Pardubický kraj 10) Jihlavský kraj 11) Brněnský kraj 12) Olomoucký kraj 13) Ostravský kraj 14) Zlínský kraj |
 Územněsprávní členění, které navrhují poslanci ČSSD a které prakticky odpovídá bývalým krajům 1) Praha 2) Středočeský kraj 3) Jihočeský kraj 4) Západočeský kraj 5) Severočeský kraj 6) Východočeský kraj 7) Severomoravský kraj 8) Jihomoravský kraj |
