Dědeček dětí Jiří Pavelka (9. prosince 2014).

Dědeček dětí Jiří Pavelka (9. prosince 2014). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Vláda má žádat Norsko o vysvětlení případu odebraných českých dětí

  • 234
Sněmovna v úterý vyzvala vládu, aby požádala Norsko o vysvětlení případu českých dětí, které matce odebraly tamní úřady. Návrh na diplomatickou ochranu matky poslanci neschválili. Nejsou ani pro možnost mezistátní stížnosti na Norsko.

Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) na úterním jednání Sněmovny v kauze Michalákových v Norsku navrhla několik usnesení.

„Sněmovně navrhuji, aby vládu zavázala k okamžitému zahájení jednání s Norskem, a požádám o vysvětlení, proč čeští občané zůstávají v péči cizích lidí, přestože původní důvod pro umístnění do pěstounské péče odpadl,“ řekla poslancům Chalánková. Jedinou cestou k návratu těchto dětí do Česka je podle ní dobře načasovaný a stupňovaný diplomatický tlak vůči Norsku.

Norská kauza

Bratry Michalákovy norské úřady rodině odebraly v květnu 2011. Jejich matka Eva od té doby usiluje, aby děti mohly vyrůstat s ní. Nyní je může vidět maximálně dvakrát ročně, pokaždé po dobu dvou hodin. Michaláková ale tvrdí, že norský úřad pro ochranu dětí Barnevern tuto svoji povinnost nedodržuje. Děti navíc nevyrůstají spolu, ale každé u jiných pěstounů.

U zrodu kauzy bylo podle Michalákové a jejích právníků nedorozumění. „Na začátku byly spory paní Michalákové se zaměstnankyněmi školky. Jedno z dětí trpí onemocněním, jehož projevy navenek působí u malých dětí podobně jako znásilnění. Tedy krev ve stolici, uvolněný svěrač a podobně. Ve školce to vyhodnotili jako projev znásilnění, v nemocnici to následně bylo vyvráceno,“ řekl právník Michalákové Pavel Hasenkopf.

Poslanci při odpoledním jednání většině jejích návrhů vyhověli. Neschválili ale výzvu, aby kabinet poskytl Michalákové diplomatickou ochranu, což by spor o děti povýšilo na mezinárodní úroveň. Poslanci nejsou ani pro to, aby vláda zvážila podání mezistátní stížnosti na Norsko.

Norské království by mělo podle poslanců sdělit, proč bratři zůstávají v pěstounské péči, když původní důvod odpadl. Norská sociální služba odebrala českému páru syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z pohlavního zneužívání, policie vyšetřování zastavila a obvinění nepodala.

Sněmovna chce také vědět, zda norské úřady uvažují o možnosti svěřit děti do péče jejich českých příbuzných, případně jiných českých pěstounů, a proč sourozenci zůstávají v různých pěstounských rodinách.

V případě, že Norsko nedá přijatelné a podložené odpovědi, česká vláda by měla podle Sněmovny „vyvinout maximální úsilí“ k dosažení návratu dětí do Česka. Poslanci navíc doporučili prezidentovi Miloši Zemanovi a kabinetu, aby podnítili uzavření smlouvy s Norskem o ochraně dětí.

V kauze se nyní aktivně angažuje matka dětí, která připravuje v pořadí již druhou žalobu, kterou se chce domoci svěření dětí do své péče. Otec dětí byl soudem zbaven rodičovských práv, Michaláková se s ním loni v lednu rozvedla a nyní s ním není v kontaktu. „Pan Michalák ze začátku rovněž bojoval. Poté co okresní soud zamítl jeho odvolání proti Barnevernu, tak se vzdal, zatímco matka bojovala dál. Dnes je zcela zbaven práva na styk s dětmi a my s ním nemáme žádný kontakt,“ dodal Hasenkopf.

Dědeček: Už čtvrté Vánoce nebudou spolu

Úterní jednání poslanců sledoval ve Sněmovně také dědeček dětí Jiří Pavelka. „Už pouhý fakt, že kauza mých vnuků a jejich maminky Evy se dostala jako jeden z bodů na jednání Poslanecké sněmovny, signalizuje, že konečně je tady snaha naplňovat myšlenku, že děti jsou české a jsou pod ochranou ČR,“ řekl iDNES.cz Pavelka.

“Věřím tomu, že by Česko mohlo být aktivnější po diplomatické linii a že konečně přijde normální lidský přístup k této kauze, protože není normální, aby se matka se svými syny viděla po roce a půl na dvě hodiny,“ dodal.

Podle něj norské úřady nedodržují půlroční odstup, kdy má mít matka možnost děti navštívit. Viděla je prý naposledy na konci března. „Teď to budou čtvrté Vánoce, kdy nejsou spolu. Kontakty matky s dětmi jsou neustále posunovány, a to z jednoho důvodu. Odsouváním kontaktů se v jejích synech cíleně vzbuzuje dojem, že matka o ně nemá zájem,“ dodal Pavelka.

„V této kauze jsou především trestány děti, které se ničím neprovinily. Žijí od sebe odděleně od jara 2012 a činnost norské sociální služby Barnevern si ponesou v sobě celý život,“ upozorňuje dědeček chlapců.

Děláme maximum, říká Marksová-Tominová

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (ČSSD) v úterní rozpravě s poslanci připomněla, že kauza se řeší již od roku 2011. Současná vláda podle ní dělá maximum, aby dala norské straně najevo, že jí tyto děti nejsou lhostejné. Opoziční kritika za nečinnost je neoprávněná, řekla Marksová-Tominová.

„Příbuzným žijícím v Česku byla nabídnuta zdarma právní pomoc,“ uvedla. Matka má podle ní již od jara v Norsku možnost, aby k soudu podala novou žádost, aby jí děti byly vráceny. Toho prý nevyužila, ačkoli opakovaně dostala doporučení, aby to učinila. Svým norským protějškům poslaly dopisy jak právě Marksová-Tominová, tak ombudsmanka Anna Šabatová.

České úřady včetně premiéra Bohuslava Sobotky a prezidenta Miloše Zemana o situaci vědí. Sobotka již kontaktoval české orgány i norskou velvyslankyni a obrátí se také na norskou premiérku Ernu Solbergovou.

Jenže úřady zatím odpovídají v tom duchu, že norští politici se nebudou vměšovat do záležitostí Barnevernu. České úřady včetně Ministerstva zahraničí následně vyloučily možnost diplomatických jednání nebo dalšího vynucování toho, aby děti Norsko umožnilo přepravit do Česka. O svěření do péče přitom usiluje jejich teta, která žije v Česku.

Podle Sobotky existují stále ještě dvě cesty, které rodina zatím nevyužila. První je možná žaloba matky na svěření dětí, další je pak možnost příbuzných z Česka soudit se v Norsku o svěření hochů do péče. „Aby měly diplomatické intervence kýžený efekt, je nutné dosáhnout synergie s kroky dotčených osob, tj. paní Michalákové, její rodiny a advokátů,“ uvedl Sobotka, který se úterního jednání Sněmovny neúčastnil, protože byl pracovně na Slovensku.

Hasenkopf a Chalánková ale upozorňují, že některé žaloby se podle norského práva vzájemně vylučují. Navíc žalobu o svěření dětí do péče matka může podávat teoreticky každý rok až do 18 let věku dětí. Norský soud ale takovým žalobám obvykle nevyhoví. Hasenkopf se proto domnívá, že situaci žaloba nepomůže.

Jiří Pavelka také upozornil, že prioritou není výchova dětí jejich tetou, ale to, aby chlapci vyrůstali opět s matkou. „Ta cesta je vyžádání si dětí z Norska do České republiky, aby tady mohly žít spolu. Jejich matka pak počítá s tím, že by se sem přestěhovala,“ vysvětlil Jiří Pavelka.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue