Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci nedali prezidentovi rentu

  14:01aktualizováno  14:01
Václav Havel zůstává bez prezidentské renty. Pro zákon, který upravuje finanční zajištění bývalé hlavy státu, zvedlo ruku jen 58 ze 185 poslanců. Návrh zaručoval vysloužilým prezidentům příjem ve výši 116 tisíc korun, nárok na ochranku, kancelář či služební vůz.

Proti návrhu hlasovala ODS a komunisté. "Většina poslanců zřejmě není pro to, aby v této zemi prezidenti po skončení funkce požívali nějaké zvláštní požitky," řekl místopředseda vlády Pavel Rychetský, který předlohu ve sněmovně obhajoval.

"Za této situace nemá smysl okamžitě návrh opakovat," dodal.

Místopředseda ODS Jan Zahradil si nemyslí, že by jakýkoli bývalý ústavní činitel měl čerpat takové výhody. "Možná, kdyby pan Rychetský připravil zákon v trochu
skromnější podobě, tak to mělo šanci na schválení," řekl.

Zákon počítal s tím, že odcházející prezident ztratí nárok na odstupné. Protože nebyl přijat, Václav Havel odstupné nepochybně dostane, ujistil Rychetský. Havel má nárok na pětinásobek platu, tedy přes 800 tisíc korun.

Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf připustil, že zamítnutí zákona může souviset s tím, že prvním, na koho by se vztahoval, je Havel. "Je tady stále ještě příliš živá vzpomínka na Václava Havla," uvedl.

Komunisté odmítli předlohu už ve druhém čtení. Podle Karla Vymětala se Havel zasloužil o to, aby jeho předchůdci Husákovi byly odebrány všechny výhody včetně osobního důchodu.

"Nechal ho dožít jako normálního důchodce, jako občana Československé republiky. Odůvodnil to tehdy tím, že nemá rád, aby tito lidé v takové funkci měli nějaká privilegia," řekl Vymětal. Komunisté ale se svým názorem zůstali osamoceni.

Rychetský: Prezident je výjimečný
Místopředseda vlády Pavel Rychetský při obhajobě zákona uvedl, že vláda považuje funkci prezidenta republiky za funkci naprosto výjimečnou.

Řekl, že Česko je ve vyspělé Evropě zřejmě už jedinou zemí, která pro svého prezidenta nemá takovou zákonnou úpravu.

"V demokratických zemích zůstávají prezidenti i po skončení svého funkčního období významnými politickými a společenskými osobnostmi, které představují potenciál další služby ve prospěch své země," prohlásil Rychetský.

Plat a další požitky pro exprezidenta má ze svého rozpočtu hradit Kancelář prezidenta republiky.

Jako prvního se bude úprava zákona týkat Václava Havla, jehož funkční období skončí počátkem února.

Dosavadní reakce poslanců potvrzovaly, že sněmovna návrh v prvním čtení neodmítne. Při následném projednávání ve výborech se ho ale poslanci patrně pokusí změnit.

Některým se totiž například nelíbí výše prezidentova důchodu. Vláda navrhla pro exprezidenty doživotní rentu asi 116 tisíc korun měsíčně.

Vládní návrh: Plat, ochranka, kancelář, auto
Prezidentská renta by se měla skládat z běžného platu, který by v případě Václava Havla činil 69 700 korun, a takzvaného paušálu na různé výdaje. Jeho výše je navržena na 46 500 korun.

Někdejší prezidenti by měli nárok i na kancelář či služební auto. Výše důchodu pro bývalou hlavu státu by se měla vždy odvíjet od platu státních úředníků. Vypočítává se tedy podobně jako plat poslanců, senátorů či ministrů.

Rychetský okleštil
Rychetského návrh
jak se návrh vyvíjel

Vláda snížila prezidentské návrhy o pět let
Původně Rychetský počítal s tím, že exprezidenti by na zvláštní penzi i další výhody měli nárok deset let od doby, kdy přestali úřadovat.

Vláda však podle mluvčí Anny Stárkové počítá s tím, že rentu bude stát vyplácet bez omezení a ochranku poskytovat pět let.

Prezidentský plat: 167 plus 156 tisíc korun
Podobné zajištění, jakého se dočká český exprezident, je obvyklé i v jiných státech. Prezident má nejvyšší plat ze všech ústavních činitelů.

Jeho mzda činí 167 tisíc korun. K tomu má každý měsíc nárok na náhradu výdajů ve výši asi 156 tisíc korun.

Penzionovaní prezidenti by podle návrhu přišli o takzvané odchodné, na které mají všichni ústavní činitelé po skončení mandátu právo.

Není jisté, zda by se tato podmínka vztahovala i na Havla. Navrhovaný zákon má totiž platit od 1. května. Havel však končí 2. února. Podle navrhovaných pravidel by na odchodné neměl nárok, pokud by do tří měsíců získal jinou státem placenou funkci.

Pokud tedy skutečně zákon začne platit 1. května, Havel by kvůli jednomu dni přišel přibližně o 710 tisíc korun.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Policie odmítla poslancům poslat spis na Babiše kvůli Čapímu hnízdu

Policie zamítla žádost mandátového a imunitního výboru o doručení kopie trestního spisu vedeného na šéfa ANO Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka....  celý článek

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.