Poslanci nechtějí čekat na hlasování

  • 69
Poslancům se nelíbí, že musí trávit v parlamentu hodiny čekáním na hlasování. Chtějí proto zavést pevný rozvrh - napříště by o důležitých věcech hlasovali pouze ve středu a pátek, a to od 9 do 14 hodin. Zákonodárci by tedy už nemuseli dobíhat před hlasováním na poslední chvíli do sálu.

Zároveň by však byly poslanecké lavice po většinu jednání ještě prázdnější, než je tomu dosud. Dnes platí, že se hlasování o zákonech může konat prakticky kdykoliv. Mnohokrát se už stalo, že některý zákon neprošel jen proto, že na hlasování nestačil doběhnout dostatek poslanců.

Nejkřiklavější takový případ z poslední doby se stal v dubnu letošního roku. Tehdy se lidovecký poslanec Ladislav Šustr zapovídal v kuloárech s novináři, a než stačil doběhnout do sálu, klíčové hlasování bylo u konce - a sněmovna tehdy nakonec kvůli tomuto jednomu promeškanému hlasu musela ukončit schůzi.

"Mně ta dramata spíš vadí. Bude výhoda, že poslanci už nebudou dobíhat," pochvaluje si návrh komunista Vojtěch Filip. Podle něj tak bude jednání v budoucnu klidnější a důstojnější. Komunistický poslanec Filip tvrdí, že hlasování nyní budou více odpovídat tomu, jak dopadly volby. "Tedy tomu, kolik má která strana poslanců, a ne tomu, kdo je nemocen nebo kdo zrovna nesedí na místě," dodává.

Na výhodnosti takovéto změny se shodnou všechny strany: zejména vládní koalice věří, že se na hlasování vždy dostaví všech 101 poslanců, které potřebuje pro prosazování zákonů. Pod zákonem však nejsou pouze podpisy koaličních poslanců, ale také KSČM.

Někteří opoziční poslanci přesto už nyní naznačují, že se jim pevné hlasovací termíny nelíbí. "Poslanci by vlastně ani nemuseli chodit do práce a to bych považoval za špatné," prohlašoval přednedávnem poslanec Jiří Dolejš (KSČM).

Podle Miroslava Beneše (ODS) povede nový systém k tomu, že bude v parlamentu chybět více poslanců. Hana Marvanová (US-DEU) mu však oponuje: "Kvůli nepřítomnosti premiéra, který je například na zahraniční cestě, dochází k naprosto náhodným výsledkům při hlasování."

Poslanci sami však upozorňují na jedno úskalí, které s sebou návrh zákona může nést. A zcela určitě také ponese. Ne všichni poslanci totiž budou sedět v jednacím sále i v době, kdy vědí, že jim žádné důležité rozhodnutí nemůže uniknout. "Bude tam mnohem více poslanců, kteří se nebudou chtít zabývat debatou a nebudou ji poslouchat," přiznává Filip.

Mnozí poslanci, kteří takový návrh prosazují, tvrdí, že podobná praxe je běžná i v dalších světových parlamentech. Ve Velké Británii či Německu však nic takového neexistuje. "Pokud vím, tak je taková praxe v Evropském parlamentu a snad ve Švédsku," sdělil Herbert Grünebaum z tiskového oddělení německé ambasády v Praze. "V německém Bundestagu není termín hlasování předem stanoven, i když se plenární zasedání konají pouze ve čtvrtek a v pátek," dodal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video