Poslanci mají fintu: trojské koně

  • 17
Ve sněmovně se těsně před volbami rozmohla zvláštní móda: jednotliví poslanci se snaží propašovat do zákonů paragrafy, které s projednávanou věcí nesouvisí. Když se schvaluje zákon o transplantacích, navrhnou, aby nebylo povinné členství v lékařské komoře. Mluví-li se o komisi pro cenné papíry, 'přilepí' k návrhu paragrafy patřící do živnostenského zákona či obchodního zákoníku.

Má to své výhody: jde o nejrychlejší způsob, jak protlačit svůj zájem do zákona, protože se vyhne obvyklému zákonnému kolečku. Má to i nevýhody: vzniká legislativní chaos. A Senát stojí před otázkou, zda odmítnout jinak potřebný zákon jen proto, že je v něm takový "trojský kůň". Poslanci se přitom nejčastěji vymlouvají na časovou tíseň.

Čeští poslanci si ve svém právě končícím volebním období oblíbili metodu, oficiálně nazývanou "nepřímá novela". Za nevinným jménem se skrývají pokusy "přilepovat" k projednávaným zákonům různé pozměňovací návrhy, které mnohdy nesouvisí se schvalovanou normou.

Klička poslance Vlčka

Příkladem, který dokumentuje úskalí metody trojský kůň, je nedávný postup poslance Miloslava Vlčka (ČSSD).

Jako skrýš pro pozměňovací návrh, kterým chtěl obelstít Evropskou unii a zajistit přísun státních peněz pro skomírající severomoravské hutě, mu posloužil zákon o Komisi pro cenné papíry.

Senátoři jeho lest prohlédli a vrátili zákon do Poslanecké sněmovny, ale epizoda s Vlčkovým dodatkem ohrožuje schválení původního zákona. Ten je přitom životně důležitý pro otevření investičních fondů s miliardami korun drobných investorů.

O co jde? Poslanec Vlček přilepil k zákonu s podporou ministerstva financí dodatek, který zbavuje konsolidační agenturu dosavadní povinnosti podmiňovat státní pomoc problémovým firmám souhlasem Úřadu pro hospodářskou soutěž.

Jeho schválení by podle senátorů znemožnilo uzavřít s EU kapitolu o hospodářské soutěži. Podle vicepremiéra Pavla Rychetského by Česku dokonce hrozilo, že bude vyřazeno z okruhu aktuálních kandidátů na členství v unii.

Poslanec Vlček, shodou okolností člen správní rady konsolidační agentury, hájí svůj krok, který měl prý zjednodušit restrukturalizaci severomoravských hutí, tím, že jde o záchranu tisícovky pracovních míst.

"Původní zákon byl o financích a můj dodatek je také o financích," doplňuje svou motivaci s humorným výkladem Vlček.

Sporný zákon se vrací do Poslanecké sněmovny. Poslanci buď schválí verzi bez Vlčkova dodatku, nebo svůj původní návrh. K tomu však budou potřebovat nejméně 101 hlas.

Při prvním projednávání pro zákon zvedlo ruku 152 poslanců, ale nikde není psáno, že se tato situace musí opakovat.

Přestože šéf Komise pro cenné papíry František Jakub i další odborníci z kapitálového trhu věří, že zákon buď s dodatkem, nebo bez něj projde, případné neschválení by znamenalo značné problémy.

Stejné hlasy se ozývají z komunity investičních bankéřů: "Je smutné, že se partikulární lobbistické zájmy projevily na neschválení novely, která napravovala chyby a měla čistě technický ráz," komentuje Vlčkovu fintu Petr Koblic, šéf garančního fondu, z něhož mají být vypláceni klienti zkrachovalých obchodníků s cennými papíry. Fond je v současné době nefunkční a novela jej měla oživit.

Dalším problémem, který Vlček ve svém návrhu ignoroval, je otevírání investičních fondů. Ty se musí přeměnit na otevřené podílové fondy do konce roku, jinak jim zákon nařizuje likvidaci. Proces otevírání je ovšem komplikovaný a hrozí, že se do konce roku nestihne. Novela se snažila posunout termín pro fondy do konce roku 2003 a postup poslance Vlčka tento záměr alespoň prozatím zmařil.

Jaké důsledky tedy může tato finta přinášet a co k ní poslance vede? Poslanci ji používají kvůli časovým úsporám. Návrhem podaným přímo na schůzi se obchází běžný schvalovací postup, který může trvat i několik měsíců.

Kontroverzní paragraf zákonodárci také často "lepí" k důležitému zákonu ve víře, že snáze projde v Senátu. Senátoři pak stojí před nelehkou volbou: je správné kvůli jednomu problematickému paragrafu smést ze stolu jinak prospěšný návrh?

Minulý týden vyvolal poprask poslanec ODS Marek Benda, který se pokusil do transplantačního zákona na plénu prosadit nepovinné členství v lékařské komoře.
Kolegové jeho snahu ihned ukončili, ale jindy věci dojdou dál.

Čerstvým příkladem může být zákon o Komisi pro cenné papíry. Ten senátoři minulý týden vrátili poslancům kvůli nesouvisícímu paragrafu, jenž se pokoušel pomoci severomoravským hutím a v rozporu s pravidly EU měnil pravidla fungování konsolidační agentury, jejímž prostřednictvím stát pomáhá problémovým podnikům.

Metodu už použil například i ministr vnitra. "Gross nacpal celý zákon o správním soudnictví do úplně jiného zákona. Teď projednáváme zákon, kde město Praha navrhuje zákon o cenách umožňující postihy taxikářů. Poslanec Václavík do něj připsal změnu zákona o dani z přidané hodnoty," vypočítává příklady poslanec Jan Vidím z ODS.

K hlasitě komentovaným postupům patří například akce poslance Ivana Pilipa (US) z loňského podzimu. Pilip tehdy prosadil pozměňovací návrh do obchodního zákoníku. Jeho smyslem byla povinnost kupce nabídnout při privatizaci státních firem stejnou cenu za akcii i ostatním drobným akcionářům. Návrh prošel, ale den poté si někteří poslanci ODS a sociální demokracie uvědomili, že si Pilipova návrhu nevšimli. Svolali mimořádnou schůzi a Pilipův paragraf opět vyhodili.

Nejznámějším případem "nepřímé novely" je však bezesporu ten více než rok starý, v němž poslanci zvrátili rozhodnutí Ústavního soudu. Ten v prosinci roku 2000 rozhodl, že systém financování politických stran je nespravedlivý, a zrušil milionový příspěvek, který dostávaly zdejší partaje na jeden poslanecký mandát.

Pouhý den po nálezu Ústavního soudu předložil Marek Benda novelu financování stran. Poslanci ji přilepili k zákonu o "státním dluhopisovém programu na úhradu závazků", příspěvek na mandát poslance nebo senátora "snížili" na devět set tisíc a rozhodnutí Ústavního soudu obešli. "Je to velmi nestandardní, ale využili jsme možnosti," okomentoval tehdy postup kolegů Marek Benda.

"Není to běžná praxe," popisuje svou poslední akci Marek Benda. "Souvisí to s končícím volebním obdobím. Volby jsou za chvilku a spousta věcí se prostě jinak nedá stihnout," říká. Nejdéle sloužící český poslanec, Michal Kraus z ČSSD, navíc tvrdí, že minimálně s jedním "trojským koněm" je možné se setkat prakticky na každé schůzi.

Co se s neprůhlednou praxí dá v budoucnu dělat? "Už v roce 1994 přijala sněmovna usnesení, kde takové dodatky zakazuje. V tomto volebním období se to zhusta zneužívá. Myslím, že po volbách by se k tomuto zákazu měli poslanci zase vrátit," naznačuje možnost změny poslanec Kraus.

K nepřímým novelám je kritický i Krausův mladší kolega Vladimír Mlynář. "Zakázat to nejde. Mohla by fungovat džentlmenská dohoda, že to nebudeme dělat, ale tato sněmovna má k podobné dohodě daleko," říká Mlynář. Podle Mlynáře si mnozí jeho kolegové přejí praxi nepřímých novel ukončit. K možnosti, že se tak stane po volbách, je Mlynář skeptický.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video