Současná praxe je taková, že lékař může pacientovi povolit vycházky prakticky neomezeně.
Možnost sám si určit, kdy mu vycházka nejvíce vyhovuje, by měl mít například jen pacient s rakovinou či vážnými psychickými potížemi až poté, co by byl doma v pracovní neschopnosti déle než čtvrt roku.
Pokud by člověk dobu vycházek nedodržel, nepřišel ve stanovený termín na kontrolu nebo nesdělil lékaři místo, kde bude stonat, mohla by mu podle návrhu hrozit pokuta 20 tisíc korun. Stejná sankce by mu hrozila v případě, pokud by zaměstnanec firmě hned nepředal neschopenku nebo rozhodnutí o ukončení nemoci a neoznámil, kde se bude léčit.
Novela zákona o nemocenské také navrhuje, aby pojistné od příštího roku odvádělo více lidí. Nově by měli pojistné hradit například společníci, jednatelé, prokuristé, likvidátoři či zástupci firemních rad nebo za určitých podmínek také šéfové zahraničních společností.
Pojistné by se hradilo také tehdy, pokud by zaměstnanec byl u podniku méně než 14 dní, a to i opakovaně v jednom měsíci. Musel by ale dosáhnout takzvaného rozhodného příjmu, který nyní činí 2000 korun, od ledna by se ale měl zvýšit. Cílem je zabránit situacím, kdy se placení odvodů obchází tím, že firmy několikrát v měsíci přijmou člověka do krátkodobého zaměstnání.
