Vojtěch Filip při tiskové konferenci KSČM v Poslanecké sněmovně (20. září 2011)

Vojtěch Filip při tiskové konferenci KSČM v Poslanecké sněmovně (20. září 2011) | foto: Petr Topič pro iDNES.cz

Ústavní soud dal poslancům KSČM pokutu 100 tisíc, nepřišli na jednání

  • 160
Ústavní soud začal projednávat návrh ČSSD na zrušení 14 zákonů, které loni v listopadu prosadila vládní koalice. A jednání začalo poměrně netradičně. Předseda soudu Pavel Rychetský totiž dal poslancům za KSČM pokutu 100 tisíc korun. Trvali na veřejném soudním jednání o reformních zákonech a nakonec na něj nedorazili.

Rychetský na začátku projednávání řekl, že čekal, že se na jednání objeví někdo z KSČM. Protože se tak ale nestalo, rozhodli se soudci uložit komunistickým politikům pokutu. V praxi Ústavního soudu je to výjimečný krok.

Pokutu musí společně zaplatit 41 poslanců, které zastupoval předseda KSČM Vojtěch Filip. Skupinu tvoří hlavně komunisté, ale mezi signatáři je i několik sociálních demokratů. Stížnost totiž musí podat alespoň 41 poslanců, komunisté jich ale mají jen 26. Mezi signatáři jsou proto i sociální demokraté Vítězslav Jandák nebo Milada Emmerová. Pokud by se pokuta dělila rovným dílem, zaplatí každý signatář 2 439 Kč.

Balíček reforem

Stavební spoření, penze, záchranná služba, placení léků, podpora v nezaměstnanosti - čeho všeho se týká reformní balík čtěte zde

Kdyby skupina na jednání netrvala, nemuselo se vůbec konat. Soud tak mohl rovnou vyhlásit nález, zdůraznil Rychetský. Všichni ostatní účastníci řízení se veřejného jednání zřekli. Skupina poslanců vedená Filipem se omluvila až v úterý ráno.

"Protože jsem byl zaneprázdněn jiným závažným jednáním, učinil jsem kroky, aby předkladatele ústavní stížnosti na jednání Ústavního soudu ČR zastupoval někdo jiný. Došlo při tom k selhání konkrétních osob, které to měly zajistit, z čehož vyvodím konkrétní důsledky. Považuji to za závažné selhání, které poškozuje jak KSČM, tak samotné projednávání ústavní stížnosti ve věci asociálních vládních reforem," vysvětlil svou neúčast předseda KSČM Vojtěch Filip.

.Většina sporných norem, které dnes ústavní soudci posuzují, je součástí sociální, zdravotní a důchodové reformy, obsahují například zavedení druhého pilíře důchodového systému. V "balíčku" je ale také zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů nebo změna dolní sazby DPH z deseti na 14 procent. Jednání pléna Ústavního soudu zřejmě potrvá celý den. Nelze předjímat, zda soud v úterý rozhodne, nebo nález odročí na pozdější datum.

ČSSD chce ve 14 zákonech škrtat

ČSSD, jejichž zástupci k jednání dorazili, vadí především způsob schválení skupiny zákonů. Považují jej za protiústavní, vládní většina prý porušila demokratická práva opozice.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský na jednání o vládních reformách (27. listopadu 2012)

Koalice totiž po vrácení zákonů Senátem rozhodla o sloučení rozpravy ke všem zákonům a omezila délku poslaneckých vystoupení na dvakrát deset minut. Reformní balíček pak poslanci schválili v neděli 6. listopadu 2011 krátce před půlnocí (čeho se zákony týkají, čtěte zde).

"Byli jsme při projednávání zákonů nemístně omezeni. Byl to zásah do práv poslanců, zásah do demokratické rozpravy," prohlásil při projednávání u soudu šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc.

Podle vládního poslance Marka Bendy (ODS) postupovala koaliční většina nestandardním, avšak legitimním způsobem.

Soudci si dopoledne vyslechli názory obou stran, své rozhodnutí vyhlásí zřejmě ve 14 hodin.

Pokud by ÚS nezrušil všech 14 zákonů kvůli proceduře jejich přijetí, požaduje ČSSD alespoň vyškrtnutí řady konkrétních paragrafů. Jde například o úpravu veřejné služby v zákonu o pomoci v hmotné nouzi a zákonu o zaměstnanosti.

Po návrhu sociálních demokratů obdržel ÚS ještě podněty od 41 poslanců KSČM, kteří žádali zrušit celý zákon o zdravotních službách, a skupiny senátorů, jež napadla některé paragrafy téhož zákona. ÚS jejich návrhy odmítl, ale komunisty i senátory přizval jako vedlejší účastníky prvního řízení, a bude se tak zabývat i jejich argumenty.

Sociálním demokratům vadí na zákonu o zdravotních službách především povinnost nové registrace poskytovatelů nestátních zdravotních služeb.

Senátoři vedení Alenou Dernerovou (Severočeši.cz) ostře kritizovali koncepci Národního zdravotnického informačního systému. Obávají se úniku informací o pacientech. Dále kritizovali právní úpravu přestupků a návazných sankcí v poskytování zdravotních služeb.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video