Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci kritizují Havlovu práci

  17:08aktualizováno  17:08
Praha - Občanské demokratické straně ve čtvrtek vyšel útok na Václava Havla. Ve sněmovně prosadila usnesení, které místopředseda ODS Ivan Langer zdůvodnil slovy, že prezident brání průchodu spravedlnosti v zemi. Je to vůbec poprvé, co sněmovna vyjádřila nespokojenost s Havlovou prací.

O co šlo? Při hlasování, jak naložit s odpovědí ministra spravedlnosti na interpelaci, se většina poslanců přiklonila k výkladu, že Hrad dva roky zdržoval vyřízení žaloby na pracovníka komunistického ministerstva obrany obviněného, že v roce 1951 u hranic zastřelil rakouského občana.

„Měl by to být nesouhlas s cynickým přístupem prezidentské kanceláře a prezidenta. Nesouhlas s tím, jak brání spravedlnosti,“ řekl Langer.

O případu z roku 1951 čtěte více ZDE.
Usnesení prosadila ODS v poloprázdné sněmovně a s pomocí ministra vnitra Stanislava Grosse, který tak vlastně hlasoval při interpelaci proti svému vládnímu kolegovi.

„Nebyl to nesouhlas s odpovědí ministra, ale jediná možnost, jak přimět hlavu státu, aby dala svá slova o vyrovnání se s minulostí do souladu s činy,“ vysvětli návrh Langer.

Hrad rozhodně obvinění, že kauzu zdržuje, odmítá.

Délka doby, po kterou spis na Hradě ležel, byla podle prezidentova mluvčího Ladislava Špačka způsobena mimořádnou složitostí pět desítek let starého případu.

Prezidentské kanceláři postoupilo případ k posouzení koncem roku 1999 ministerstvo spravedlnosti k vyjádření, zda se na něj nevztahuje prezidentská amnestie.

„Čekali jsme, až se spis vrátí do letošního 12. března, a jsem přesvědčen, že se tak stalo jen díky Langrově interpelaci. Přitom už loni v červnu jsem naléhavě zdůrazňoval, že to je špatné, že soud nemůže nařídit hlavní líčení,“ řekl včera Bureš.

„Nedovedu si představit, co bránilo, že to za tu dobu nevyřídili,“ dodal. Spis se podle něj sice nyní ministerstvu vrátil, ale bez rozhodnutí o milosti. To Špaček potvrzuje, ale pochybení v tom nevidí. „Případ je mimořádně komplikovaný a to zavinilo, že jsme se nedobrali k žádnému závěru a že prezident v té věci nemohl učinit žádné rozhodnutí. Objevuje se tam několik vyšetřovacích verzí, které jsme museli velmi důkladně zkoumat,“ říká.

Hrad podle něj dostává ročně zhruba 4,5 tisíce žádostí o milost. Délka šetření přitom závisí i na komplikovanosti případu. „Je-li to běžný kriminální čin ze současnosti, není problém jej uzavřít během týdnů, možná měsíců,“ dodal mluvčí s tím, že toto byl jiný případ.

A co že se mělo tedy na hranicích v roce 1951 vůbec odehrát? „Provedeným vyšetřováním bylo zjištěno a prokázáno, že obviněný Oldřich Kvapil v době, kdy vykonával funkci náčelníka oddělení B zpravodajského oddělení ministerstva národní obrany, zrealizoval v prostoru Lesní louka u Folmavy Güberg asi 10 metrů od státní hranice na území nynější Spolkové republiky Německo fyzickou likvidaci agenta Deblera - inženýra Štefana Kollmanna -, a to za použití střelné zbraně,“ citoval Langer žalobu.

Podle Bureše je však případů, které řeší Hrad delší dobu, více. „To není vyloučeno, jsou-li složité, trvá to pochopitelně déle,“ reagoval Špaček.

Zároveň rozhodně odmítl spojování prezidenta s administrativní prací jeho kanceláře.

Co stojí za včerejším mimořádně nepřátelským projevem sněmovny vůči Havlovi? Kromě tradičně negativního postoje ODS je to podle některých politiků předvolební atmosféra a vyřizování účtů.

Pro přijetí usnesení hlasovala pouze ODS a Gross. Nepodpořil je nikdo z US, KDU-ČSL ani KSČM, i když i někteří jejich zástupci se později nad prací na Hradě pozastavovali.

Gross případ odmítl vnímat politicky. ČTK řekl, že ho trápí, když se některé věci „zbytečně zadrhnou a zůstanou viset někde u úředníků“. Prezident podle něj o problému asi ani nevěděl.

Co ve sněmovně zaznělo

Nepřímá kritika prezidenta zazněla při projednávání odpovědi ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše na interpelaci. Ivan Langer mimo jiné řekl:

"Postup prezidenta republiky hodnotím jako projev maximálního cynismu, neboť na jedné straně pan prezident kudy chodí, tudy volá po vyrovnání se s minulostí, po potrestání těch, kteří trýznili odpůrce tehdejšího režimu. A nyní, když to má možnost v praktickém případě dokázat, tak se spíše staví na obranu
trýznitelů, nikoli na obranu týraných."

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.
Vědci zkouší na Břeclavsku lék na sucho, inspirovali se v Izraeli

Odborníci budou v Přítlukách na Břeclavsku testovat, jak zadržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. Obec se dostala mezi šest lokalit vybraných po celé...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Z tanečního parketu do basy. Když komunisté trestali mládež za rokenrol

Před šedesáti lety si komunistická moc v Praze došlápla na desítky mladých lidí, kteří se provinili pouze tím, že tančili rokenrol. V očích režimu propagovali...  celý článek

Řetězový most v Budapešti
100 POHLEDŮ: Skladiště pod elegantním mostem v Budapešti

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.