Poslanci: Konec války nelze měnit

Sněmovna přijala prohlášení o Benešových dekretech. Minulý týden se na něm shodli šéfové stran. Text uvádí, že výsledky druhé světové války nelze zpochybňovat. Pro přijetí dokumentu bylo 169 poslanců, nikdo nebyl proti.

Sněmovna prohlášení nijak neměnila. Text konstatuje, že zákony a dekrety měly platnost v době po druhé světové válce. Dnes již na jejich základě nemohou vznikat žádné nové právní vztahy.

Sněmovna zdůraznila, že československé zákonodárství z let 1940 až 1946, včetně prezidentských dekretů, vznikalo podobně jako v jiných evropských zemích v důsledku války a porážky nacismu.

Jednání sněmovny o tomto tématu trvalo necelou hodinu a mělo klidný průběh. Promluvili při něm pouze poslanci a předsedové ODS, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM Václav Klaus, Vladimír Špidla, Cyril Svoboda a Miroslav Grebeníček a šéf poslanců Unie svobody-DEU Karel Kühnl. Všichni se za navržené usnesení postavili.
   
Prohlášení posvětili šéfové stran
Na prohlášení se minulý týden shodli šéfové parlamentních stran. Deníku MF DNES se podařilo získat obsah pracovního návrhu prohlášení, které dosud politici utajovali. Předsedové s ním nejdříve chtěli seznámit vedení svých stran. Text je koncipován do sedmi bodů.

Ministr zahraničí Jan Kavan čekající novináře pouze ujistil, že Benešovy dekrety zůstanou součástí českého právního řádu. Zopakoval také, že v současnosti už nemají právní účinky.

U jednacího stolu se u Kavana sešli Hana Marvanová (US), Václav Klaus (ODS), Vladimír Špidla (ČSSD), Miroslav Grebeníček (KSČM) a Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Společné prohlášení o dekretech hodlají strany společně předložit na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny. Ta by je měla schválit svým usnesením.

"Cílem je, aby sněmovna jakožto reprezentant politické vůle celého českého státu vyjádřila jasné stanovisko v této citlivé věci," řekl předseda ČSSD Vladimír Špidla. Pro schválení textu se vyslovil i lídr ODS Václav Klaus.

Pracovní návrh usnesení
Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky

* odmítajíc snahy o otevření otázek souvisejících s koncem a výsledky 2. světové války,
* vyzdvihujíc pozitivní význam česko-neměcké deklarace a v ní vyjádřenou vůli nezatěžovat budoucnost politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti,
* potvrzujíc, že dobré sousedské vztahy a plnoprávné členství České republiky v Evropské unii patří k zahraničně politickým prioritám České republiky,
* vycházejíc z toho, že rozsah a podmínky restitučního zákonodárství jsou zcela a výlučně v pravomoci českých ústavních orgánů

* prohlašuje že:

1) československé zákonodárství z let 1940-1945, včetně dekretů prezidenta republiky, vzniklo podobně jako v jiných evropských zemích v důsledku války a porážky nacismu.
2) poválečné zákony a dekrety prezidenta republiky se realizovaly (byly konzumovány) v období po svém vydání a dnes již na jejich základě nemohou vznikat žádné nové právní vztahy.
3) právní a majetkové vztahy, které z nich vyplynuly, jsou nezpochybnitelné, nedoknutelné a neměnné.

ODS podle Českého rozhlasu původně v prohlášení žádala "pojistku", že se problém dekretů neotevře po případném vstupu ČR do Evropské unie.

"V prohlášení se o žádné pojistce nemluví," řekl Českému rozhlasu Cyril Svoboda. "Není proti čemu se jistit. Nikdy nezabráníme jedincům, aby podávali žaloby," dodal.

Podle ministra zahraničí Jana Kavana má text uklidnit občany znepokojené hlasy z Rakouska a Německa, žádajícími o navrácení majetku konfiskovaného po válce sudetským Němcům.

Předseda KSČM Miroslav Grebeníček řekl, že stranické grémium si chce dotvořit názor ještě na dvě otázky textu. KSČM dříve dala najevo, že zdůraznění orientace na vstup do EU považuje za předčasné.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
Na první schůzce předkládal návrh Kavan
Parlamentní strany udělaly krok k dohodě už na první schůzce u ministra minulý týden. Kavan tehdy stranickým špičkám předložil svůj návrh prohlášení, které má podle šéfa diplomacie zahnat obavy veřejnosti z možného rušení dekretů.

"Byl jsem rád, že všichni účastníci se shodli na principech, na věcné stránce toho textu," oznámil Kavan po skončení první schůzky, jíž se narozdíl od druhé nezúčastnil předseda ODS Václav Klaus.

ODS jednání blokovala, tvrdil Svoboda
Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda však při odchodu prohlásil, že byl ochoten prohlášení podepsat už v úterý, a obvinil ODS ze zablokování možné shody. „Jsem si jist, že kdyby nebylo postoje pana Zahradila, tak jsme dnes k nějaké dohodě dospěli,“ prohlásil v úterý Svoboda.

Místopředseda ODS a stínový ministr zahraničí Jan Zahradil, který na schůzce zastupoval chybějícího šéfa své strany, to však odmítl. Naopak obvinil Svobodu, že dělá předvolební kampaň i v Černínském paláci.

„Pan Svoboda byl jediný, kdo se pokusil vyvolat konfrontační atmosféru,“ řekl Zahradil.

PŘEČTĚTE SI

Tajná prohlášení
(glosa Martina Komárka)

Kdo chce zrušit dekrety
Zrušení dekretů požadují sudetští Němci, maďarský premiér Viktor Orbán, někteří rakouští politici a malá část evropských poslanců. Dekrety také měly být původně součástí textu zprávy Evropského parlamentu o České republice.

Kavan však minulé úterý uvedl, že tato část ze zprávy nejspíš vypadne. Podle ministra se navíc evropští poslanci nebudou rezolucí zabývat už 10. června, jak se původně plánovalo, ale až po českých volbách.