Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V obecních volbách bude moci volit víc cizinců z EU. Hraje se o tisíce hlasů

  0:05aktualizováno  0:05
Až 118 tisíc potenciálních voličů může přibýt v Česku, pokud by poslanci v novém volebním zákoně přiznali právo volit cizincům ze států Evropské unie s přechodným pobytem. Dosud mohou v Česku k obecním volbám pouze cizinci z EU s trvalým pobytem. Kritici namítají, že volební právo má cizinec získat, až když se rozhodne žít v zemi trvale.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Jeden z bývalých zaměstnanců kanceláře ombudsmanky byl Slovák žijící v Česku s přechodným pobytem. U soudu v Brně si stěžoval, že chce volit, protože v jiných zemích EU už by mohl, ale Česko je přísnější. Soud mu dal za pravdu a na základě rozsudku by teď poslanci měli volební právo cizincům rozšířit i v zákoně (více čtěte zde).

Soud: Do komunálních voleb se smí zapojit i cizinci z EU s přechodným pobytem

Netýká se to žádné bezvýznamné menšiny. Jde o 118 tisíc nových potenciálních voličů, protože právě tolik cizinců s přechodným pobytem starších osmnácti let ze zemí Evropské unie žije v Česku. O ně se nyní hraje.

Jde především o Slováky a o Poláky a jde o komunální volby a evropské volby. Přechodný pobyt mají zpravidla lidé, kteří tu žijí pět let a kratší dobu, pak dostanou trvalý.

Jenže nejkompetentnější poslanci ústavně právního výboru se postavili proti, takže kauza „cizinci“ se stala největším sporem týkajícím se nového volebního zákona, ve kterém jsou jinak i mnohem důležitější věci.

Důvod, proč poslanci volební právo cizincům přiznat nechtějí, je prostě věcí emocí - proč by tu měl volit někdo „cizí“? Zákon teď půjde do druhého čtení, ale už bez paragrafu o cizincích. Kterýkoli poslanec ho tam ale může vrátit.

Šabatová pro, Tejc proti

Volební právo cizinců z EU s přechodným pobytem podporuje podle své mluvčí třeba i ombudsmanka Anna Šabatová.

Mezi odpůrce rozšíření volebního práva patří i vlivný poslanec Jeroným Tejc. „Nevidím důvod, proč by měli lidé odjinud rozhodovat o tom, kdo bude starostou, pokud se nerozhodnou tu bydlet trvale. Neměli bychom zákon měnit na základě jednoho rozhodnutí jednoho krajského soudu,“ říká předseda ústavně právního výboru Sněmovny Tejc (ČSSD).

Umožněme v Česku volit všem cizincům, nejen těm z EU, navrhuje Dienstbier

Návrh zákona, který 118 tisícům cizinců dá do ruky hlasovací lístky, připravilo ministerstvo vnitra. Ministerstvo se tváří, že schválením zákona by se stejně nic moc nestalo, tak není důvod jej blokovat. „Cizinec se ještě musí nechat na úřadě zapsat do seznamu voličů. A to udělá jen minimální počet lidí,“ uvádí náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

Cizinců s trvalým pobytem (ti mohou k urnám už dnes) volí jen něco přes dva tisíce, takže jen pár procent. „Jeden student psal na tohle téma u nás diplomku a dopočítal se toho, že k volbám chodí fakt jen pár cizinců. Myslím, že by o to velký zájem neměli,“ míní politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd. Jenže je to i proto, že oni moc o svém volebním právu nevědí.

Rusové a Ukrajinci mají smůlu

Spor o volby cizinců ovlivňuje nepřímo i volbu prezidenta, protože ve stejném volebním zákoně jsou třeba nová pravidla pro sběr 50 tisíc podpisů pro prezidentské kandidáty. Proto jsou poslanci pod velkým tlakem rozhodnout rychle.

Cizinci u volebních uren

  • 70 177 cizinců ze zemí EU starších 18 let má v ČR trvalý pobyt a může zde tedy volit v komunálních volbách již nyní
  • 2 772 se jich dosud registrovalo jako voliči
  • 118 743 dospělých občanů jiných zemí EU tu má přechodný pobyt
  • 503 má registraci na základě verdiktu Ústavního soudu, podle zákona ale volební právo nemají
  • 490 871 cizinců žije celkem v ČR

Zatím se vše vážně týká cizinců ze zemí Evropské unie. Podle Tejce už ale ústavně právní výbor projednával jednou i návrh, aby dostali volební právo i cizinci z ostatních zemí (více čtěte zde). V Česku to prosazuje hodně například odcházející ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.

„To by byl ještě větší problém. Je to přesně o těch komunitách, které mají jiný pohled na to, jak se má žít, třeba na venčení psů,“ míní poslanec Tejc. Poslanci návrh důrazně odmítli, ale Tejc na tom ilustruje, že trend je přiznávat přistěhovalcům víc práv.

Česko ostatně loni podepsalo Úmluvu o účasti cizinců na veřejném životě, která se týká všech cizinců, nejen z EU (ale její ratifikace je jen deklarací, prakticky volební právo nepřiznává).

Zajímá je to, až když tu žijí pět let

Tajemník Ukrajinské iniciativy v Česku Bohdan Rajčinec říká, že Ukrajinci přicházející do Česka se o politiku a kulturu kolem začínají zajímat až zhruba poté, co tu stráví 5 až 8 let. Až pak by se z nich mohli rekrutovat voliči. „Do té doby řeší zpravidla jen vlastní ekonomické záležitosti,“ uvedl včera Rajčinec.

Zbývá ještě jedna dost důležitá otázka - totiž jestli by komunální volby dopadly jinak, kdyby v nich mohlo volit víc cizinců. Asi by ubrali na výsledku stranám zaměřeným proti nim samotným, jako je SPD Tomia Okamury a Úsvit. Mladí Slováci, kteří studují v Česku a odpovídali v anketě, doma volí uskupení OĽANO, tedy „Obyčajný ľudia a nezávislé osobnosti“, což je obdoba naší TOP 09 a starostů. „Myslím ale, že cizinci by volební výsledek nijak nevychýlili,“ míní Švec.







Hlavní zprávy

(ID: 779, Editovat, Smazat, Nastavit soukromý, Preview)
(ID: 779, Editovat, Smazat, Nastavit soukromý, Preview)

Co maminky motivuje k vlastním článkům? A co jim dává a bere blogování o porodu a životě s dětmi?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.