Poslanci diskutovali o odškodnění

Poslanci jednali o zákonu o odškodnění domácího protinacistického odboje. Předloha předpokládá, že by odbojáři byli odškodněni podle délky své činnosti, případně podle zranění. Pravicoví poslanci pod vedením Marka Bendy chtějí, aby se zákon vztahoval i na vězně komunistického režimu. Poslanci rovněž prodiskutovali možnost obrátit se na německé kolegy kvůli urychlení odškodnění nuceně nasazených. Ve sněmovně ale nemá tato myšlenka jednoznačnou podporu. Poslanci by měli rozhodnout příští týden.

Jeden z předkladatelů zákona Radim Turek z ČSSD se rozšíření okruhu lidí nebrání. Nesouhlasí však s tím, aby tyto otázky řešil jeden zákon. Podle něho poslanci po mnoha jednáních spějí ke kompromisu. V zákoně by mohla být dvojí účinnost, domácí protifašističtí odbojáři by mohli začít dostávat peníze dnem vyhlášení zákona, antikomunisté od začátku příštího roku. Naznačil, že prostředky pro odškodnění by bylo možné získat pomocí státních dluhopisů za 1,5 miliardy korun.

Domácí odbojáři by mohli dostat i více něž 120 tisíc korun. Částka závisí na délce odbojové činnosti, případně od toho, zda byli zraněni. Na peníze mají mít nárok i vdovy a vdovci. Tuto myšlenku obsahoval původní návrh zákona předložený poslanci ČSSD Radimem Turkem a Vladimírem Cisárem.

Turek však upozorňuje, že političtí vězni již částečně odškodněni byli, a navrhuje, aby byly částky vyplácené jim poloviční oproti domácímu protinacistickému odboji.

Na návrh petičního výboru by se měl zákon vztahovat i na úzkou skupinu lidí, na které dosud různé odškodňovací normy zapomínaly. Podle poslance Unie svobody Vladimíra Mlynáře se to týká zhruba stovky lidí, které nacisté nahnali do takzvaných Munkových pracovních táborů, většinou na území protektorátu. Podle Mlynáře to byly v podstatě koncentrační tábory pro Židy, ale formálně neměly tento statut. "Tihle lidé ze všech zákonů... vypadávali," uvedl poslanec. Dodal, že by měli být odškodněni stejnými částkami jako domácí odbojáři proti nacismu.

Poslanci váhají, zda se obrátit na německé kolegy
Poslanec Vladimír Laštůvka (ČSSD) navrhl, že by poslanci mohli vyzvat německý parlament, aby se zasadil o urychlené odškodnění nuceně nasazených za druhé světové války. Ve sněmovně ale nemá tato myšlenka jednoznačnou podporu. Část poslanců je zdrženlivá. Další zdůrazňují, že text usnesení by před jeho schvalováním bylo potřeba pečlivě projednat a připravit.

Usnesení Laštůvka přednesl během rozpravy o zákonu o odškodnění domácího odboje, protože lidovec Cyril Svoboda navrhl, aby jeho součástí bylo zálohové odškodnění obětí nucených prací. Laštůvka v souvislosti s průtahy, jež toto odškodnění provázejí, řekl: "Český parlament by měl uvažovat o jakémsi usnesení nebo o jakémsi vyjádření vůle apelu na naše kolegy v Bundestagu (Spolkovém sněmu), protože další vývoj této situace výplat do jisté míry závisí na tom, jaké stanovisko zaujmou naši kolegové v německém parlamentu".

Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jiří Payne (ODS) poukázal na jednání exekutivy o této problematice. Parlament podle něj nemůže záležitost urychlit. "Takováto rezoluce mně připadá trošku nadbytečná," řekl k usnesení. Dodal, že praxe, při níž se budou parlamenty navzájem atakovat nějakými usneseními, není dobrá. "Skoro bych se bál, abychom nevyhrotili vztahy s Německem," řekl.

"Mohl by zaznít apel na německé podnikatele, protože jich se to především týká, ne německého parlamentu," upozornil předseda KDU-ČSL Jan Kasal.

Místopředseda zahraničního výboru Miloslav Ransdorf (KSČM) k usnesení řekl: "V případě, že se tato věc dobře předjedná tak, aby usnesení vyznělo jako projev jednotné politické vůle sněmovny, mělo by to svou velkou váhu a byl by to významný signál pro druhou stranu." Německý parlament podle něj podobné rezoluce také přijímá. "Bylo by dobré, kdyby sněmovna dala najevo, že za oběťmi nacistického teroru stojí," řekl.

Americká justice minulý týden v podstatě dala odškodňování zelenou. Německý průmysl však trvá na tom, že stále nejsou splněny podmínky pro zahájení výplat z německého odškodňovacího fondu. Svobodův návrh předpokládá, že poté, co by lidé dostali peníze z fondu, vrátí finanční prostředky vyplacené na zálohách do státního rozpočtu. Část zákona o zálohách by mohla vstoupit v platnost zřejmě 1. ledna příštího roku. Ještě před hlasováním se však poslanci chtějí s vládou poradit o tom, jaké náklady by si jednotlivé varianty odškodnění vyžádaly.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video