Poslanci ČSSD zvažují, zda podpoří vládu

  • 85
Poslanci sociální demokracie dělají stále větší starosti Stanislavu Grossovi. Den ode dne přibývá těch, kteří odmítají podepsat listinu, v níž by se zavázali k podpoře Grossovy nové koaliční vlády s lidovci a Unií svobody. Zatím jich tak učinilo jen zhruba deset.

Poslanec ČSSD Miroslav Svoboda v pondělí dokonce prohlásil, že až polovina sedmdesátičlenného klubu nic nepodepíše, dokud nebude znát program vlády.

"Nejsme hlasovací opice, nejsme hlasovací stroje. Všechny informace máme z médií, z úst našeho předsedy jsme ještě nic neslyšeli," řekl Svoboda.

V poslaneckém klubu ČSSD se už přitom objevila podpisová listina, v níž se podle informací MF DNES každý poslanec zavazuje, že novou vládu podpoří. "My níže podepsaní poslanci v úmyslu stabilizovat situaci vyjadřujeme společnou vůli podpořit vznik koaliční vlády," stojí v textu.

Podpisovou akci zatím spustila jenom sociální demokracie. Text přitom nijak nekonzultovala se svými koaličními partnery. "Ta formulace měla být dohodnuta v koalici. Není z ní ani jisté, o jakou koaliční vládu má jít," podotkl šéf lidovců Miroslav Kalousek. 

Gross potřebuje nezbytně 101 hlasů pro prezidenta Václava Klause, aby od něj získal povolení sestavit vládu a stanout v jejím čele. Gross přitom pokračuje ve vyjednávání, v pondělí večer se utajeně sešel s šéfem unionistů Pavlem Němcem. Chce dosáhnout toho, aby ČSSD hrála ve vládě silnější roli než dosud.

Poslanci ČSSD: Co to podepisujeme?
Řada sociálních demokratů přesně nechápe, k čemu se svými "podpisy věrnosti" koalici vlastně zavazují.

Až půjde Stanislav Gross na Hrad s podpisy 101 koaličních poslanců podpírajících novou vládu, bude muset zřejmě prezidentu Václavu Klausovi vysvětlovat, co že to vlastně nese za seznam.

Hlavně v sociální demokracii totiž celou podpisovou akci provází řada zmatků a nedorozumění: co přesně to vlastně podepisujeme? Přes tyto pochybnosti začali sociální demokraté svou "přísahu věrnosti" v poslaneckém klubu podepisovat.

Do v pondělka tak učinila zhruba desítka ze 70 poslanců ČSSD. "Já to chápu jako podporu Grossovi a výraz toho, že nejsem a priori proti vzniku této koalice," říká poslanec ČSSD Karel Šplíchal, který do pondělka nedostal žádnou instrukci, kam a kdy se má kvůli podpisu dostavit.

"Už jsem upozorňoval (ministra) Zdeňka Škromacha a (šéfa poslanců) Petra Ibla, aby všem jasně řekli, o co v celé té věci jde," dodává Šplíchal.

Jak totiž vyplývá z výroků sociálnědemokratických zákonodárců, řada z nich se domnívá, že se svým podpisem automaticky zavazují ke stoprocentní podpoře Grossovy vlády - a to se jim "naslepo", bez znalosti vládního programu, nechce. "Nepodepíšu, dokud nebudu znát program příští vlády," říká například poslanec Jan Kavan.

Dusno teprve bude
Jenže o programu se šéfové koaličních stran Stanislav Gross, Miroslav Kalousek a Pavel Němec teprve začnou bavit - už na dnešní ráno mají naplánováno pravidelné koaliční jednání.

"Teď jde opravdu jen o to, zjistit, jestli má skutečně cenu pokoušet se koalici sestavovat," vysvětluje smysl podpisů Kalousek. "V žádném případě nejde o slib nějaké bezpodmínečné poslušnosti."

Mimochodem, lidovci budou způsob své podpisové podpory koalici řešit teprve v budoucích dnech, a tak Gross zřejmě ponese na Hrad podpisy pod jinou formulací, než jakou si zvolili sociální demokraté.

Skutečně do tuhého však v koalici půjde až ve chvíli, kdy budou lídři jejích stran podepisovat novou koaliční smlouvu - a podle ní by teprve měla koalice vládnout. Lidovci a unionisté v ní totiž budou podle Kalouska žádat daleko propracovanější systém záruk a pojistek, aby je - zjednodušeně řečeno - nemohla ČSSD ve spojení s komunisty "převálcovat".

"V koaliční dohodě musí být jasně řečeno, co je pro kterou stranu nepřijatelné," říká Kalousek. "Dosavadní pojistky byly slabé."

Lidovci a unionisté se obávají zejména toho, že by ČSSD - když by se jí to hodilo - mohla ve spojenectví s komunisty prosadit například zvyšování přímých daní, které se mají naopak podle scénáře finanční reformy snižovat, anebo přijmout příliš "sociálně ohleduplnou" verzi deregulace nájemného.

A výroky místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha naznačují, že takové obavy jsou na místě. "Naši případní partneři musí pochopit, že ČSSD chce vládní zodpovědnost, ale za situace, kdy také chce uspět v příštích volbách," říká Škromach.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video