Do předčasných říjnových voleb přitom zbývá pouze jedna řádná čtyřdenní schůze na začátku září a poslancům zbývá projednat více než 130 norem. Mimo jiné Senátem vrácenou novelu, která ruší zdravotnické poplatky, vetované šrotovné či odklad státních maturit.
Mimořádnou schůzi chtěli na konci srpna svolat poslanci sociální demokracie a občanských demokratů právě kvůli nabitému zářijovému zasedání. Zatím však o termínu schůze nepadlo ani slovo.
"Nevím, jestli se schůze uskuteční, nebo ne. Ale pravděpodobnější je, že zasedání nebude. Chybí k tomu politická vůle," řekl iDNES.cz Petr Nečas z ODS. Právě on byl jedním z těch, kdo o mimořádnou schůzi nejvíc stáli.
Stejně jsou na tom s organizací schůze i poslanci sociálních demokratů. Podle Bohuslava Sobotky se zatím podpisy nutné ke svolání schůze sbírat nezačaly. Lidovci stejně jako Nečas připouštějí, že se zasedání nakonec nemusí uskutečnit vůbec.
V takovém případě by poslanci zasedli až v prvním zářijovém týdnu a pravděpodobně by stihli projednat jen zlomek norem, které teď čekají na schválení. Hlavně ty, které budou považovat za klíčové v předvolebním boji.
"Pokud v srpnu Sněmovna nezasedne, tak se to v září dohnat samozřejmě nedá. Soustředili bychom se pak nejspíš na normy, které jsou ve třetím čtení, nebo na prezidentská veta," naznačil Nečas.
Pokud by se schůze nakonec přeci jen uskutečnila, museli by poslanci ve Sněmovně zasednout v posledním srpnovém týdnu. Do té doby si totiž zákonodárci vybírají volno a poté následuje takzvaný poslanecký týden, který mají trávit ve svých volebních obvodech.
O mimořádnou schůzi musí požádat alespoň 40 poslanců, předseda dolní komory ji musí svolat do 10 dnů. Zákonodárci se o svolání schůze musí dozvědět alespoň pět dnů před jejím začátkem. Jestli se tedy mimořádná schůze v srpnu nakonec sejde, bude jasné příští týden.
