Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci chtějí zvýšit rychlost na dálnicích

aktualizováno 
- Skupina poslanců je přesvědčena o tom, že omezení rychlosti na dálnici na sto třicet kilometrů v hodině je přežitek, a chtějí v parlamentu prosadit zrušení tohoto limitu. Pokud se jim to podaří, bude Česká republika po Německu druhou zemí v Evropě, kde by rychlost na dálnicích byla pouze doporučena. Zatím se však nedá odhadnout, zda se poslancům podaří jejich záměr prosadit. Návrh vyvolal rozporné reakce: někteří poslanci ho podporují, jiní odmítají. Proti zrušení stotřicetikilometrové hranice je také policie.
"Kolegové si musí uvědomit, že je to návrh, který může vést ke ztrátě lidských životů, a tady prostě končí legrace," konstatoval ministr vnitra Stanislav Gross. "Budu se snažit poslance přesvědčit, že to není dobré." Policisté upozorňují, že po zvýšení rychlosti na dálnici na podzim 1997 ze 110 na 130 kilometrů za hodinu přibylo mrtvých.

"V posledních dvou letech bylo o deset mrtvých více," varoval Josef Tesařík z policejního prezidia.  Ředitel dopravní policie Zdeněk Bambas dodal: "Ano, dálnici je možné projet sto padesátkou, dokonce i dvěstěpadesátkou. Ale žádný řidič nesmí udělat chybu. Když ji udělá, lidé se zabíjejí. Občas někdo někomu nedá přednost, občas někomu přejede do pruhu, protože se nepodívá do zpětného zrcátka, občas někdo usne za volantem jako paní poslankyně Noveská. A je velký rozdíl, jestli rána přijde ve stovce nebo ve dvoustovce." Stanislav Huml, ředitel dopravní policie ve středních Čechách, kde je nejhustší síť dálnic, také pokládá návrh poslanců za chybu. "Svět jde opačnou cestou. I v Německu je spousta úseků, kde se rychlost na dálnicích omezuje," tvrdí Huml.

Poslanci pokládají argument se zvýšením počtu usmrcených za nefér. "Je to jen nezodpovědné strašení veřejnosti," tvrdí poslanec Unie svobody Pavel Němec, který jako první navrhl rychlostní limit zrušit. "Provoz na dálnicích je bezpečnější než kdekoli jinde. A statistika nenasvědčuje tomu, že by mezi zvýšením rychlosti a počtem smrtelných nehod byla přímá úměra.

Mezi lety 1997 a 1998, kdy se maximální rychlost zvýšila, sice stoupl počet mrtvých o deset, v dalším roce ale zemřelo o jednoho člověka méně, a navíc bylo otevřeno šedesát kilometrů nových dálnic." Poslanec Marek Benda z ODS pokládá za ideální, aby se jako v Německu rychlost na dálnicích pouze doporučila. "To, že se stanoví rychlostní strop, vede k tomu, že se věnuje veškerá pozornost jenom rychlé jízdě.

A to pokud možno na těch nejrovnějších a nejbezpečnějších úsecích, protože je to pro policii nejpohodlnější. Tohle chci vymýtit.

Policie se má na dálnici věnovat těm nebezpečným úsekům. Tam ať klidně rychlost omezí místní úpravou," řekl Benda, podle něhož by za zaviněnou nehodu ve vysoké rychlosti měl být i přísnější trest.

"Stotřicítka je překonána a je určitě možné, aby se zvýšila," soudí také předseda poslaneckého klubu KSČM Vojtěch Filip.

Jsou však české dálnice tak kvalitní jako německé, aby se na nich mohlo jezdit rychle?

"Kdyby české dálnice vypadaly jako ty německé, je návrh na zrušení rychlostního limitu docela rozumný nápad, ale stav našich dálnic dnes vyšším rychlostem neodpovídá," uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý, který zatím není rozhodnut, jestli návrh podpoří.

Proti zrušení maximální povolené rychlosti je i občanské sdružení Autoklub, které argumentuje také stavem dálnic. "Dálnice a silnice pro motorová vozidla jsou v České republice konstruovány na rychlost vozidel do 130 až 140 kilometrů v hodině. Jde o poloměry zatáček, ale i o další parametry. Při vyšších rychlostech není například zaručeno, že za vrcholem stoupání bude dostatek místa pro zastavení před porouchaným nebo havarovaným vozidlem," stojí ve stanovisku Autoklubu.

Poslanci však tvrdí: Pokud na některých místech není dálnice pro vysokou rychlost vhodná, může se přece rychlost omezit značkami, jako je tomu v Německu. "Na dálnici do Hradce Králové se nedá jezdit sto osmdesát, protože je ve špatném stavu. Ale na dálnici do Rozvadova se dá jet s výjimkou několika úseků hodně rychle. Tak proč má být v zákoně, že se to nesmí? Ať policie omezí rychlost tam, kde je to skutečně potřeba," míní poslanec Benda.

Ve většině zemí Evropy se smí na dálnicích jet maximálně sto dvacet kilometrů v hodině, anebo ještě pomaleji. I v Německu se debatuje o omezení rychlosti, největší diskuse se uskutečňují před volbami. Berliner Zeitung před parlamentními volbami zveřejnil výsledky průzkumu veřejného mínění, podle nichž si omezení rychlosti přeje 55 procent Němců, v roce 1993 to bylo 71 procent. 

Maximální rychlost má svoje pro i proti

Argumenty proti zrušení maximální rychlosti:

- vyšší rychlost přinese více smrtelných nehod
- dálnice nejsou v dobrém stavu
- průměrné stáří vozidel je 14 let
- většina motoristů neumí dobře řídit
Argumenty pro zrušení maximální rychlosti:
- vyšší rychlost automaticky neznamená více mrtvých
- na nevhodným úsecích může být rychlost omezena
- mnoho řidičů má silná auta
- za zavinění nehody budou přísnější tresty
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

Volební lídr ČSSD, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, a ministryně práce a...
Kdo nechce lidem platit slušnou mzdu, je darebák, prohlásil Zaorálek

Práce má motivovat, kdo to myslí vážně, měl by nás podpořit, hájil ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek plán znovu navýšit minimální mzdu. A...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.