Nový zákon chce změnit i dosavadní systém jmenování rady a zavést kvóty pro vysílání evropské tvorby. Vládní návrh také jako jeden z prvních uvažuje o možnosti vysílání přes internet.
Poslancům na projednávaném vládním návrhu se nelíbí současná podoba rady pro rozhlasové a televizní vysíláni. Dále jim vadí podoba, jak by měla vypadat podle nového návrhu.
"Není možné dát radě takové pravomoce," uvedl během rozpravy místopředseda ODS Ivan Langer. "Vznikne tak rada, kterou nikdo nebude moci odvolat a která se nikomu nezodpovídá," dodal.
Sociálnědemokratický poslanec Miloslav Kučera návrh zákona komentoval slovy: "Hrozí, že přijmeme zákon, který bude z pár let zbytečný. Nemá cenu, dnes zákonem regulovat vysílání. V EU například od roku 2011, kdy už snad budeme členy, zruší analogové vysílání a přejede se na digitální vysílání - pak by toto omezení nemělo smysl," dodal Kučera.
S čím počítá návrh zákona o rozhlasovém a televizním vysílání:
V návrhu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání je několik výrazných změn, které by napříště měly určovat jak zadávání televizních licencí, tak fungování již existujících televizních a rozhlasových stanic.
Zákon jako jeden z prvních dotýká i moderní možnosti
| Platové poměry a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena rady pro televizní a rozhlasové vysílání a předsedy rady |
| Členovi rady náleží a) plat ve výši 30 000 Kč měsíčně, b) cestovní náhrady podle zvláštního právního předpisu Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. a zákona č. 125/1998 Sb. |
| Předsedovi Rady náleží a) plat ve výši 50 000 Kč měsíčně, b) cestovní náhrady podle zvláštního právního předpisu, c) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ní a k umožnění styku s rodinou, d) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice. |
| zdroj: Poslanecká sněmovna |
Nově je navrhována úprava dvou typů licenčního řízení. Pro licenční řízení na vydání licence pro rozhlasové nebo televizní vysílání, jímž mají být prostřednictvím zemských vysílacích rádiových stanic šířeny původní programy, je typická omezenost disponibilního kmitočtového spektra a z toho plynoucí nutnost provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání z více uchazečů vybírat. V případě rozhlasového nebo televizního vysílání, jímž jsou prostřednictvím kabelových sítí či družic šířeny původní programy, naopak nutnost výběru odpadá," říká se v návrhu zákona.
Vládní návrh zákona o zákona o rozhlasovém a televizním vysílání také nově uvažuje o možnosti vysílání televizního signálu do internetu.
"Technické prostředky k šíření vysílání totiž procházejí neobyčejně rychlým vývojem, který nelze zákonem dostatečně předvídat (viz vysílání prostřednictvím internetu, vysílání s využitím digitálního multiplexu aj.), proto jsou přesně specifikovány pouze podmínky provozování vysílání s využitím již zavedených technických prostředků (družice, kabelové sítě), aniž je výslovně vyloučena možnost vysílání za pomoci nových typů elektronických informačních technologií," píše se v návrhu zákona.
Jednou z dalších novinek je změna jmenování tzv. velké rady. Orgánu, který dbá nad udělováním licencí. Podle nového principu by tak rada měla být volena již nejen Poslaneckou sněmovnou, ale i například Senátem či prezidentem republiky.
"Regulační orgán - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání - bude napříště ustavován různými orgány, 5 členů bude voleno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu, dalších 5 členů bude voleno Senátem a 3 členové budou jmenováni prezidentem republiky," říká k tomu vládní návrh zákona.
