Sněmovna projednávání normy po bouřlivé debatě odložila na příští schůzi. To by mohlo zkomplikovat její přijetí do parlamentních voleb. Pokud by vládní předlohu ve Sněmovně prosadila ČSSD s opoziční KSČM, minimálně ODS a KDU-ČSL ji v Senátu odmítnou a Sněmovna by o ní musela rozhodovat znovu.
"To je zcela proti principu smíšeného modelu veřejné správy a vytvoří to zcela zbytečné a nesmyslné zmatky a nejistoty," prohlásil lidovec Jan Kasal. Připomněl, že podle návrhu by pod zamýšlenou jihomoravskou oblast patřilo jak Pelhřimovsko na Vysočině, tak Vsetínsko ve Zlínském kraji.
Ke kritice se připojil i občanský demokrat Lubomír Suk, podle něhož tvůrci reformy veřejné správy slibovali dostupnost úřadů pro občany. Navrhovaný stav bude podle Suka v rozporu s ústavou. Některé kraje - například Karlovarský - se totiž stanou neplnohodnotnými, neboť v nich nebudou sídlit některé krajské úřady.
Další občanský demokrat Václav Mencl poznamenal, že katastrální úřady, hygienici a hasiči se už přizpůsobili nynějšímu krajskému uspořádání. "Účelovost tohoto zákona je naprosto zřejmá, protože si tím jedna část ministerstva vnitra řeší svoje problémy," dodal.
Bublan zákon obhajuje
Přijetím zákona bude podle ministra vnitra Františka Bublana odstraněno dosavadní dvojí krajské uspořádání, neboť budou zrušeny správní kraje podle zákona z roku 1960.
"Návrh na vznik oblastí je obecnou reakcí na potřeby vytvořit průčelí výkonu státní moci, zejména v oblasti působnosti soudů, policie a státního zastupitelství," tvrdí.
Pro státní moc je podle něj potřeba vytvořit rozsáhlejší územně-správní jednotky, než jsou nynější kraje. Oblasti by se dělily na celkem 76 okresů, ty pak na 205 správních okrsků - dosavadních správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
Za nejdůležitější ministr považuje to, že podle nového členění už bude sjednocena příslušnost správních území. Oblasti by dostaly i stejné názvy jako před 45 lety, tedy Jižní a Severní Morava, Jižní, Severní, Západní, Východní a Střední Čechy a Praha.
