Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci a senátoři přiznali své příjmy

  21:56aktualizováno  21:56
Téměř polovina poslanců a senátorů si ke svým parlamentním platům ještě přivydělává. Do konce června měli povinnost zveřejnit kolik. Jeden milion dvě stě tisíc korun. To je částka, kterou si loni ke svému poslaneckému platu přivydělal šéf Poslanecké sněmovny a zároveň ODS Václav Klaus. Vyplývá to z jeho čestného přiznání.

Včera měli občané poprvé možnost zjistit, kolik si politici vydělali vloni mimo parlament a jaké kdo dostal dary či zda koupil nějaké nemovitosti.

Pokud však přiznání neodevzdají, nikdo je za to nepotrestá. Zákon totiž o žádných sankcích nehovoří. "Mnozí z nich opět přiznání odevzdali na poslední chvíli - podobně tomu bylo i loni," řekl včera tajemník mandátového a imunitního výboru Václav Šedivý.

Počet zákonodárců, kteří si přilepšují, se už léta nemění. I letos je jich přibližně polovina. Zpravidla zasedají v dozorčích radách akciových společností, píší články či mají další funkci na radnicích ve svém bydlišti. Za svou "hlavní" práci v Senátu či ve sněmovně si přijdou na dvaačtyřicet tisíc korun. S příplatky i na osmdesát tisíc.

Například poslanec Zdeněk Švrček z ODS, který zasedá v dozorčí radě Českého Telecomu, si loni přivydělal 436 tisíc. Z přiznání senátora Eduarda Outraty vyplývá, že si přilešil o 1 420 000 korun, které dostal jako důchod z Kanady, kde dlouho pracoval.

Místopředseda ODS Ivan Langer jako advokátní koncipient a z pronájmu nebytových prostor vydělal něco málo přes milion. Předseda Senátu Petr Pithart přiznal peněžní dary na svou kampaň ve výši přes milion korun.

František Brožík z ČSSD za funkci v dozorčí radě ČEZ dostal téměř 528 tisíc korun, jako místopředseda prezídia FNM si ještě vydělal 79 tisíc.

Největší terno? Místo v dozorčí radě
Poslanci a senátoři měsíčně dostávají trojnásobek průměrného měsíčního platu. Většina z nich bere kromě toho desítky až statisíce korun ročně za práci, kterou odvádějí mimo lavice Senátu či sněmovny. Většina poslanců a senátorů, kteří přiznávají největší příjmy mimo parlament, jsou podnikatelé.

Tradičně nejvyšší příjmy v Poslanecké sněmovně vykazuje poslanec KDU-ČSL Jaroslav Lobkowicz. Spoluvlastní několik společností a ve většině vystupuje i jako jednatel.

Firmy Lobkowicz-Křimoce, Rina, Plzeňské štěrkopísky, Š&L Drůbežárna Vejprnice a společnost DART mu například v roce 1999 vydělaly přes 2,6 milionu korun.
Letošní příjem však bude podle Lobkowicze nižší. "Hodně jsem investoval," říká Lobkowicz. Stíháte podnikatelskou činnost i práci poslance? "Mám lidi, kteří se o firmy starají. Snažím se, aby mi ty činnosti nekolidovaly."

Ještě známějším podnikatelem je senátor Václav Fischer. Vlastní jednu z největších cestovních kanceláří, ale tvrdí, že v Čechách žádné příjmy nemá. "Ve svých firmách si nevyplácím žádný plat. Honoráře za přednášky si nechávám posílat na konto své nadace," říká Fischer. Tam podle něho plyne i senátorský plat.

Slušný přivýdělek k poslaneckému platu se dá získat i jinak: zasedáním v dozorčích a správních radách. V některých z nich se platí i půl milionu ročně. "Ono to budí odpor veřejnosti, i když v mnoha ohledech je to spíše služba, jakýsi dohled sněmovny na práci některých orgánů," říká předseda senátorů ČSSD Zdeněk Vojíř.

Jiní zákonodárci jsou vůči místům v dozorčích radách méně smířliví. Nejméně k těm případům, kdy jde o dozorčí orgány státních podniků nebo podniků, kde má majetkový podíl stát. Pak jsou poslanci-členové rad placeni z kapes daňových poplatníků vlastně dvakrát.

Například poslanec Ladislav Šustr z KDU-ČSL v čestném přiznání uvedl, že v roce 1999 dostal přes 770 tisíc korun za působení v dozorčí radě společnosti Sazka.
Jeho kolega Oldřich Vojíř z ODS jako člen dozorčí rady ve FNM a několika firmách získal ve stejném roce přes 530 tisíc. "Nezdá se mi správné, aby dobře odvedená práce byla zadarmo," hájí se Šustr.

V porovnání s příjmy v dozorčích radách si na mnohem menší peníze přijdou poslanci, kteří publikují v českých novinách. Většina se však shoduje, že takovou práci nedělá pro peníze, ale pro vlastní reklamu a prezentaci vlastních názorů.
Peníze, které zdejší noviny platí, nejsou zpravidla vysoké. Například Vladimír Mlynář z Unie svobody dostal za jeden článek v MF DNES 999 korun.

Lépe jsou na tom ti, kteří se věnují či věnovali umění. Ministr kultury Pavel Dostál v čestném prohlášení za rok 2000 přiznal za publikování příjem 198 360 korun. "To nejsou pouze honoráře za články," vysvětlila mluvčí jeho ministerstva Dita Fuchsová. Ministr podle ní loni napsal pětačtyřicet článků, takže by musel za jeden dostat v průměru téměř čtyři a půl tisíce korun. "V té přiznané částce jsou započítány i tantiémy z divadelních a rozhlasových her, které pan ministr napsal," dodala Fuchsová.

Podnikání v českém parlamentu se nijak neliší od toho, co dělají poslanci v západní Evropě. Ve většině těchto zemí není vedlejší činnost nijak omezována. Například poslanci britského parlamentu berou roční plat blížící se dvěma milionům českých korun. I přesto si mnozí z nich ještě přivydělávají. Nejčastěji pak tím, že udělují ekonomické a právní konzultace. V průměru si tak britští poslanci přivydělají půl milionu korun ročně.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lobbista Tomáš Hrdlička (vlevo) hostem volebního studia iDNES.cz (21. října...
VIDEO: To nejlepší z volebního studia iDNES.tv

Server iDNES.cz přinesl ke sněmovních volbám 2017 sedmihodinové vysílání. Volební studio nabídlo řadu hostů v čele s bývalým prezidentem Václavem Klausem a...  celý článek

Předseda ČSSD Lubomír Zaorálek odpovídá na dotazy novinářů před Lidovým domem v...
Mění se doba a bude se muset změnit i ČSSD, řekl k neúspěchu Zaorálek

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek věří, že příčina jejich neúspěchu je v nedostatečné komunikaci s lidmi. Domníval se, že politiku je možné dělat v pracovně,...  celý článek

Milan Brázdil (ANO 2011).
Místní špičky ANO ve volbách nechtěly „sběrače kroužků“, opět je přeskočil

Titul volební skokan by si mohl dát před jméno kandidát ANO z Olomouckého kraje Milan Brázdil. Už ve třetích volbách posbíral v kraji od voličů nejvíc kroužků....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.