Karel Vaš navrhl Píkovi trest smrti za velezradu, které se měl dopustit během druhé světové války. O jeho vině prý nepochybuje ani dnes. "Měl dvojí tvář. Jednak to byl kádrový, profesionální důstojník. Na druhé straně zradil. Existoval zákon, ten zákon byl neměnný," řekl Vaš reportérovi ČRo1-Radiožurnál.
Podle historika Ústavu pro soudobé dějiny Petra Koury měli tehdy představitelé Sovětského svazu a komunistické československé vlády zájem na smrti generála hlavně proto, že byl informován o tom, jak to chodí v Sovětském svazu a jeho armádě.
"Znal celou řadu skutečností, na nichž měli Sověti zájem, aby se je nedozvěděli Američané po vypuknutí studené války," sdělil Koura ČRo1-Radiožurnálu.
"Moje činnost byla absolutně nestranná, absolutně čistá," tvrdí dnes bývalý prokurátor Vaš. A to i přesto, že v roce 1965 napsal, že případ zpracovával na přímou žádost sovětského charge d'affairs Chazanova.
"Ta žádost o obnovu je formulována, aby to vyhovovalo době. Takže některé věci jsou pravdivé a některé věci jsou přizpůsobeny účelu," vysvětlil Vaš.
"Já jsem byl v takové pozici, že jsem měl oficiální styk se sovětskými orgány. Celá východní armáda byla v rámci sovětské armády, takže my jsme museli s nimi ten styk mít. Já jsem se s nimi sešel a spolupracovali jsme," odpověděl Vaš na otázku reportéra, zda někdy spolupracoval se sovětskou tajnou službou.
Karel Vaš se nakonec sám stal obětí politických procesů. V roce 1953 byl odsouzen na doživotí. Trest mu byl ale snížen na 26 let. Nakonec byl po šesti letech propuštěn a plně rehabilitován. Před soud se dostal znovu až po roce 1989. Příbramským soud ho poslal na 7 let do vězení za účast na justiční vraždě. Vyšší odvolací soudy rozsudek zrušily kvůli promlčení trestního činu.
