Informovala o tom na svých webových stránkách britská zpravodajská stanice BBC.
Spánková apnoea způsobuje během noci časté dočasné zástavy nebo omezení dýchání. Mezi projevy nemoci se řadí zejména chrápání a extrémní ospalost během dne. Nemoc může ovlivnit i krevní tlak, paměť a dokonce reakce řidičů během jízdy.
Pacienti trpící spánkovými poruchami chování během jedné fáze spánku, která je označována jako REM (rapid-eye movement), zase doslova přehrávají své sny. Pohybují se, vstávají z postele a dokonce kolem sebe prudce máchají končetinami.
Vědci z univerzity v Michiganu prozkoumali 13 pacientů s ojedinělou a velmi závažnou degenerativní nervovou chorobou, která bývá označována jako systémová atrofie (MSA).
MSA je vždy doprovázena závažnými poruchami spánku a každý z pacientů, kteří se zúčastnili výzkumu, trpěl oběma výše zmiňovanými chorobami.
Srovnání s lidmi, kteří žádné spánkové problémy neměli, ukázalo, že pacienti trpící MSA měli mnohem nižší hustotu určitých typů mozkových buněk, které produkují klíčové chemické sloučeniny dopamin a acetylcholin.
Čím nižší byla hustota těchto buněk, tím větší byly spánkové problémy. Pacienti, u nichž byla produkce dopaminu nejnižší, měli nejvíce příznaků RBD: během spánku mluvili a nebezpečně kolem sebe tloukli rukama.
Mozek kontroluje pohyb lidského těla a nedostatečná hladina dopaminu může tuto kontrolu narušit. Vědci rovněž zjistili, že u pacientů, u nichž byla tvorba acetylcholinu v mozku nejnižší, se vyskytoval největší počet dýchacích problémů během spánku.
Výzkumníci zdůrazňují, že jejich práce neprokazuje, že by spánkové problémy byly nízkou hladinou chemických sloučenin v mozku způsobeny. Zdá se však, že mezi nimi jistý vzájemný vztah existuje.
Allen Davey, ředitel britského sdružení zabývajícího se spánkovými problémy (British Snoring and Sleep Apnoea Association), říká, že "obstrukční spánková apnoea je běžně považována pouze za fyziologický jev závisející na velikosti, tvaru a otevřenosti horních cest dýchacích."
