Na skafandru ruského kosmonauta selhal systém řízení vyhřívání a vlhkosti. "Nedělejte si starosti, teplotní podmínky jsou dobré," ujišťoval Kaleri ruské pozemní řídící středisko po návratu do orbitálního komplexu.
Foale a Kaleri stihli splnit jen část úkolů. Patřily mezi ně pokusy s figurínou určenou ke sledování dlouhodobých účinků kosmického záření na lidské tělo. Nepodařilo se dokončit předběžné přípravy na přílet zásobovací lodi Evropské kosmické agentury.
Mise měla původně trvat pět hodin a čtyřicet minut. Na palubě poprvé nikdo nezůstal. Pro případ neočekávaných komplikací astronauti hermeticky zabezpečili průchody mezi jednotlivými částmi stanice a vypnuli některé systémy.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) si byl vědom toho, že bude dvojice vystavena vyššímu riziku, než je u podobných vesmírných "procházek" obvyklé. Loď během mise plně řídilo pozemní letové centrum.
Počet kosmonautů na ISS klesl ze tří na dva po dočasném přerušení letů raketoplánů po tragické havárii Columbie. Raketoplány společně s ruskými loděmi Sojuz a Progress dopravovaly na stanici zásoby.
Misi navrhl Ruský úřad pro letectví a vesmír (RAKA), ovšem NASA ji schválila až po několika měsících váhání. Američané se obávali, že by na stanici mohl vypuknout požár, nečekaně klesnout tlak nebo by se mohly objevit problémy s motory.
NASA proto chtěla původně s celou akcí počkat, až budou obnoveny lety raketoplánů a posádka ISS bude opět kompletní. Před časem se ale rozhodlo, že raketoplány nevzlétnou dříve než v březnu 2005.
Operace se odehrávala převážně v "ruské režii". Oba kosmonauti si oblékli ruské skafandry, do vesmíru vystoupili ruskou částí stanice, prováděli hlavně experimenty navržené Rusy a zprávy podávali do ruského letového centra.
V případě, že by se Foale a Kaleri nemohli dostat zpět do ISS, měli k dispozici ruskou loď Sojuz, která je u stanice trvale připravena jako "únikové plavidlo".