náhledy
EVA ROUBÍČKOVÁ (16. července 1921) - Narodila se v německy mluvící židovské rodině, roku 1941 byli všichni deportováni do terezínského ghetta. Když Eva jednou pracovala na poli, zahlédla muže, který jí ukazoval, kam ukryl balíček. Našla v něm jídlo, které pak pašovala do ghetta. Karel Košvanec takhle pomáhal Židům do konce války. Její blízcí zahynuli. O pobytu v Terezíně napsala deník. Po válce se sešla se snoubencem Richardem Roubíčkem, který bojoval na západní frontě. Vzali se a vychovali dvě děti.
Autor: Jan Zátorský, MAFRA
HELENA ŠIDÁKOVÁ (6. května 1925) - V roce 1949 ji při vyšetřování příslušníci StB mlátili, tahali za vlasy, tyčemi roztloukli chodidla. Chtěli vědět, kde je její muž. Neprozradila. Odsouzena byla na čtrnáct let, v pětapadesátém ji pustili. Manžel dostal doživotí, z vězení vyšel v roce 1963. O syna se mezitím starali prarodiče. Zdeněk Šidák emigroval, ale vrátil se jako převáděč pro manželku s dítětem a několik přátel. Útěk se nezdařil. Nyní je Heleně 87 let, její muž zemřel v červnu 1990.
Autor: Jan Zátorský, MAFRA
FRANTIŠEK STÁREK (1. července 1952) - Legenda českého undergroundu, muž s přezdívkou Čuňas, dráždil komunisty dlouhými vlasy, nekonformním chováním, pořádáním nezávislých koncertů a vydáváním kulturní revue Vokno. Podepsal také Chartu a byl členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Třikrát ho normalizační režim uvěznil.
Autor: Jan Zátorský, MAFRA
JOSEF HOLEC (29. listopadu 1918) - Žil v české rodině na dnešním území Ukrajiny. Byl odveden do polské armády, později do sovětské. V listopadu 1941 padl do německého zajetí, pracoval v polní kuchyni wehrmachtu a později v kyjevském lágru. Odtud uprchl. Ve Volyni se stal vedoucím odbojové organizace Blaník a vstoupil do československého armádního sboru, který se zformoval u Buzuluku. V listopadu 1948 byl za protistátní řeči, šíření letáků a za to, že neudal přítele, zatčen a odsouzen na rok a půl v uranových lágrech na Jáchymovsku.
Autor: Jan Zátorský, MAFRA
ILSA MAIEROVÁ (15. května 1922) - Narodila se v Brně do židovské rodiny. V roce 1941, krátce poté, co se vdala, byla deportována do ghetta Terezín. V roce 1944 dobrovolně následovala manžela do Osvětimi. Odtud ji a její sestřenici Margit poslali na práce do Slezska. Po válce se shledala s matkou i babičkou, manžel zahynul v Dachau. V roce 1947 s druhým manželem Františkem Maierem odcestovala do USA. Žije v USA, kde vychovala dva syny. Do vlasti se často vrací, především za sestřenicí Margit Novákovou.
Autor: Isabella Vosmiková
MARKÉTA (MARGIT) NOVÁKOVÁ (5. prosince 1922) - Měla podobný osud jako sestřenice Ilsa Maierová. Narodila se v Bratislavě jako Markéta Drexlerová, v rodině ji říkali Margit, od deseti let vyrůstala v Brně. V březnu 1942 poslali její rodinu do ghetta Terezín, kde si vzala Egona Forschera. Na podzim 1944 přišel transport do Osvětimi. Podobně jako Ilsa se přihlásila, když do něj byl zařazen manžel. S Ilsou pak byly odeslány do Slezska na práce ve zbrojovce. Po válce se s manželem rozešla, znovu se provdala a vychovala dvě děti.
Autor: Jan Zátorský, MAFRA
FRANTIŠEK ZAHRÁDKA (30. října 1930) - Po válce, to mu bylo patnáct, se stal v Českých Budějovicích skautem. Po únoru 1948 se podílel na tisku a kolportování letáků, převáděl přes hranice. Během čtyř cest tak pomohl na svobodu jedenácti lidem, převážně skautům a vojákům. Pak, 3. září 1949, kdy se sám chystal opustit republiku, byl zatčen. V prosinci dostal u soudu dvacet let těžkého žaláře. Prošel jedenácti věznicemi a tábory, většinou dřel v uranových lágrech. Ještě jednou pak komunisty rozlítil: v roce 1968 spoluzakládal klub politických vězňů K 231 v Příbrami.
Autor: Jan Zátorský, MAFRA
LEOPOLD FÄRBER (31. října 1928) - Čtrnáct členů jeho rodiny zemřelo v koncentračních táborech. Jeho zachránilo smíšené manželství rodičů. Pomáhal odbojářům. Byl spojkou, předal desítky zpráv, mnohým tím zachránil život. Staral se o dva uprchlé ruské zajatce z nedalekého tábora, získával peníze pro partyzány. Po roce 1948 pokračoval v odboji, už proti komunistům. Jejich skupina získala výbušniny, ale ty explodovaly a Leopold přišel o oko. Zatčen byl v květnu 1950, u soudu dostal šestnáct let. Odseděl si osm.
Autor: Jan Zátorský, MAFRA