Nobelův výbor se skládá z pěti členů, které volí na šestileté období norský parlament. V čele porotců teď stojí bývalý norský sociálně demokratický premiér Thorbjörn Jagland.
Proti Obamovu ocenění prý byly konzervativní politička Kaci Kullmanová-Fiveová, socialistka Agot Vallaová a Inger-Marie Ytterhornová z krajně pravicové Strany pokroku.
Ytterhornová považovala udělení ceny Obamovi osm měsíců po jeho nástupu do úřadu za předčasné a příliš riskantní. Vallaová zase prý poukazovala na pokračující válku v Afghánistánu.
Obama dostal Nobelovu cenuSvět na ocenění amerického prezidenta reagoval rozpačitě |
"Očekávala bych víc diskuse, především ve vztahu k válce v Afghánistánu, kterou považuji za problematickou," řekla Vallaová listu Bergens Tidende. Ytterhornová americkým médiím zase řekla, že podle jejího názoru Obamu ocenění příliš netěší.
Práce Nobelova výboru a jeho rozhodování jsou přísně tajné. Vyjádření o činnosti jsou tedy naprosto ojedinělá, podotkla agentura DPA.
Za tím, že se porotci nakonec na Obamovi dohodli, prý stojí Jagland. Podpořila ho údajně jeho stranická kolegyně, sociální demokratka Sissel Ronnebeková. Předseda poroty zdůvodnil rozhodnutí tím, že Obama své světové politické cítění v krátké době masivně změnil ve prospěch dialogu, spolupráce a odzbrojení.
Předseda Norského Nobelova výboru Thorbjörn Jagland s fotografií amerického prezidenta Baracka Obamy (9. října 2009)
Výběr laureáta pak Jagland po zveřejnění vehementně obhajoval, i když ve světě vyvolalo velké rozpaky. Za co Obama Nobelovu cenu dostal? Vždyť ještě v Bílém domě není ani rok a konkrétní výsledky jeho práce jsou v nedohlednu, psali komentátoři. A jak k tomu přijdou ostatní kandidáti, třeba léta trpící disidenti či obhájci lidských práv ze všech koutů světa?
Poněkud v rozpacích byl i sám Obama. Ale cenu "s pokorou" přijal. Převezme ji osobně, při ceremoniálu 10. prosince v Oslu.
