Kromě ekologických aktivistů se záměr postavit ke stávajícím dvěma blokům do roku 2025 další dva reaktory nelíbí ani bavorskému ministerstvu životního prostředí. Jenže smysl té pasovské diskuse lze obtížně hodnotit, neboť vedle několika náhodných důchodců a hrstky zelených nebyl zájem o odborné argumenty české strany. Obdobná akce se uskutečnila v květnu ve Vídni. Zájem veřejnosti byl i zde velmi malý - na rozdíl od všemožných mediálních prohlášení rakouských deníků.
Nemám nic proti seriózní debatě o české jaderné energetice. Domnívám se však, že při politickém rozhodnutí Německa o urychleném odstupu od jádra není zatím vhodná doba ke slyšením – ta dnes mohou vyvolávat pouze diplomatické problémy. Německý kabinet má totiž ve věci energetiky jiné starosti: vedle mnohamiliardových investic na výstavbu chybějících přenosových sítí žádají provozovatelé jaderných elektráren za jejich předčasné odstavení od vlády odškodné ve výši 15 miliard eur.
V této souvislosti bych rád připomenul situaci po roce 2000, související se schválením vlády s výstavbou prvých dvou bloků v Temelíně. Zúčastnil jsem se jako člen vládní komise slyšení v Pasově, Linci a ve Vídni. K odborné diskusi prakticky nedošlo, pouze se zviditelnili placení aktivisté různými protesty. Odpůrci Temelína označili oficiálně předanou dokumentaci o vlivech této elektrárny na životní prostředí za nepřijatelnou, odmítli jakoukoliv argumentaci, aniž se s obsahem dokumentů seznámili. Ale je třeba rozlišovat a dodat, že odpůrci jádra v Bavorsku protestovali podstatně střídměji. Jak se zdá, schyluje se přinejmenším v Bavorsku k obdobné situaci i nyní.
Autor je bývalý poradce ministrů průmyslu. Ve svých publicistických příspěvcích vystupuje jako odpůrce alternativních zdrojů a zastánce jaderné energetiky.
