Senátor Martin Mejstřík řekl, že předseda KSČM Grebeníček by měl prosit o odpuštění za popravu Horákové. "Kdyby to byl slušný člověk a demokrat, tak tady klečí na kolenou a prosí o odpuštění," prohlásil senátor v proslovu u památníku.
"Gottwaldovská KSČM" podle něj stále představuje hrozbu demokracii. "Nedokážeme-li se postavit tomuto nebezpečí, zavraždíme doktorku Horákovou podruhé," řekl Mejstřík.
Podobně před kladením věnců k památníku hovořili i ostatní politici. Pražský primátor Pavel Bém upozornil na rostoucí preference KSČM. "Je stále dost lidí, kteří pohrdají demokracií," uvedl.
Ministr obrany Karel Kühnl prohlásil, že návrat komunistického režimu není možný, neboť za hranicemi nestojí nepřátelská vojska a není tu velmoc, které by komunisté mohli zemi zradit.
Ale mohou škodit a poškozovat zájmy země v zahraničí, řekl Kühnl a vyzval k tomu, aby demokratické strany vzájemnou záští nedávaly prostor k úspěchu KSČM.
Věnec za prezidenta Václava Klause k památníku položil jeho tajemník Ladislav Jakl. Účastníci shromáždění pak památku Milady Horákové uctili minutou ticha.
|
Osud Milady Horákové |
|
Horáková byla za účast v protifašistickém hnutí odsouzena k osmi letům vězení už v roce 1944. Už tehdy jen těsně unikla trestu smrti. Po válce se stala poslankyní za národní socialisty. Po komunistickém puči v únoru 1948 se na protest vzdala poslaneckého mandátu. Na podzim 1948 neúspěšně iniciovala společný postup nekomunistických stran. Obžaloba na tom později postavila značnou část procesu. Milost pro Horákovou žádaly světové osobnosti jako britský ministerský předseda Winston Churchill, filozof Bertrand Russell a fyzik Albert Einstein. |
