"Rozsudky smrti nad Dzmitryjem Kanavalavem a Uladzislavem Kavaljovem byly vykonány," citovala běloruská televize sdělení tiskové agentury BelTA. Oba muži byli loni v listopadu odsouzeni k trestu smrti střelou do týla. Podle běloruských zákonů se proti rozsudku nelze odvolat.
Už v sobotu dopoledne o popravě jednoho z odsouzených s odvoláním na úřady informovala rodina. Rodina druhého odsouzeného s novináři neudržuje kontakt, a tak byl jeho osud zprvu nejasný.
"Jsme hluboce zarmouceni touto zprávou," reagoval generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland ještě předtím na informaci o první popravě. Zároveň prohlásil, že "běloruské úřady se stávají stále více izolovanými od demokratické Evropy".
V důsledku atentátu v minském metru přišlo o život 15 lidí a více než 300 dalších bylo zraněno. Pětadvacetiletí mladíci atentátem údajně chtěli dosáhnout svržení totalitního režimu. Obhajoba tvrdila, že předložené důkazy jsou neprůkazné, ale neuspěla.
Lukašenko milost zamítl
Kanavalav a Kavaljov byli obžalováni i ze dvou dalších pumových útoků. Při útocích ve Vitebsku v roce 2005 a v Minsku v roce 2008 byly desítky lidí zraněny, ale nikdo nezahynul. Kanavalav se podle agentury ITAR-TASS k oběma atentátům v Misnku přiznal. Kavaljov před soudem své přiznání na policii odvolal a řekl, že ho učinil pod nátlakem.
Po vynesení rozsudku Kavaljov požádal o prezidentskou milost. Kanavalav, který byl označen za hlavního strůjce atentátu, odmítl žádat o omilostnění a podle neoficiálních zdrojů to za něj učinila jeho matka. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko však tento týden možnost milosti pro oba odsouzené odmítl.
Po vynesení rozsudku tisíce lidí podepsaly petici proti trestu smrti. V opozičních médiích se objevovaly spekulace, že v atentátu mohla mít prsty běloruská tajná služba. aktivisté na internetu tvrdili, že autoritativní režim chce krvavým terorem odvést pozornost od těžké politické a hospodářské krize.
Datum a místo popravy je státním tajemstvím
O tomto víkendu zazněly nové spekulace v souvislosti s tím, že rozsudek smrti byl realizován relativně rychle - po necelých čtyřech měsících. Běloruskou praxí přitom bývá, že poprava následuje rok či dva po oznámení verdiktu.
"Verze, že celá záležitost je grandiózní provokací bezpečnostních služeb, je stále velmi populární," řekl serveru Gazeta.ru listu minský politolog Viktor Děmidov. Podle něj uspěchaná poprava posílí kontroverznost, která kolem atentátu v minském metru existuje.
Bělorusko je jediným z evropských států, kde nebyl trest smrti zrušen či alespoň jeho výkon pozastaven. Podle aktivistů organizací na ochranu lidských práv tam od rozpadu Sovětského svazu soudy poslaly na smrt přibližně 400 lidí. Termín a místo popravy jsou považovány za státní tajemství a pozůstalí se nedozvědí ani to, kde byl jejich blízký pohřben.
