Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Popravili jsme oba atentátníky z metra, potvrdil běloruský režim

  8:03aktualizováno  12:02
Bělorusko popravilo oba muže odsouzené k trestu smrti za loňský dubnový atentát v minském metru. Byli popraveni navzdory zahraničnímu odporu a navzdory výzvám, aby Minsk od absolutního trestu upustil.

Dzmitryj Kanavalav a Uladzislav Kavaljov (vpravo) během soudního přelíčení v Minsku | foto: Reuters

"Rozsudky smrti nad Dzmitryjem Kanavalavem a Uladzislavem Kavaljovem byly vykonány," citovala běloruská televize sdělení tiskové agentury BelTA. Oba muži byli loni v listopadu odsouzeni k trestu smrti střelou do týla. Podle běloruských zákonů se proti rozsudku nelze odvolat.

Už v sobotu dopoledne o popravě jednoho z odsouzených s odvoláním na úřady informovala rodina. Rodina druhého odsouzeného s novináři neudržuje kontakt, a tak byl jeho osud zprvu nejasný.

"Jsme hluboce zarmouceni touto zprávou," reagoval generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland ještě předtím na informaci o první popravě. Zároveň prohlásil, že "běloruské úřady se stávají stále více izolovanými od demokratické Evropy".

V důsledku atentátu v minském metru přišlo o život 15 lidí a více než 300 dalších bylo zraněno. Pětadvacetiletí mladíci atentátem údajně chtěli dosáhnout svržení totalitního režimu. Obhajoba tvrdila, že předložené důkazy jsou neprůkazné, ale neuspěla.

Lukašenko milost zamítl

Kanavalav a Kavaljov byli obžalováni i ze dvou dalších pumových útoků. Při útocích ve Vitebsku v roce 2005 a v Minsku v roce 2008 byly desítky lidí zraněny, ale nikdo nezahynul. Kanavalav se podle agentury ITAR-TASS k oběma atentátům v Misnku přiznal. Kavaljov před soudem své přiznání na policii odvolal a řekl, že ho učinil pod nátlakem.

Fotogalerie

Po vynesení rozsudku Kavaljov požádal o prezidentskou milost. Kanavalav, který byl označen za hlavního strůjce atentátu, odmítl žádat o omilostnění a podle neoficiálních zdrojů to za něj učinila jeho matka. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko však tento týden možnost milosti pro oba odsouzené odmítl.

Po vynesení rozsudku tisíce lidí podepsaly petici proti trestu smrti. V opozičních médiích se objevovaly spekulace, že v atentátu mohla mít prsty běloruská tajná služba. aktivisté na internetu tvrdili, že autoritativní režim chce krvavým terorem odvést pozornost od těžké politické a hospodářské krize.

Datum a místo popravy je státním tajemstvím

O tomto víkendu zazněly nové spekulace v souvislosti s tím, že rozsudek smrti byl realizován relativně rychle - po necelých čtyřech měsících. Běloruskou praxí přitom bývá, že poprava následuje rok či dva po oznámení verdiktu.

"Verze, že celá záležitost je grandiózní provokací bezpečnostních služeb, je stále velmi populární," řekl serveru Gazeta.ru listu minský politolog Viktor Děmidov. Podle něj uspěchaná poprava posílí kontroverznost, která kolem atentátu v minském metru existuje.

Bělorusko je jediným z evropských států, kde nebyl trest smrti zrušen či alespoň jeho výkon pozastaven. Podle aktivistů organizací na ochranu lidských práv tam od rozpadu Sovětského svazu soudy poslaly na smrt přibližně  400 lidí. Termín a místo popravy jsou považovány za státní tajemství a pozůstalí se nedozvědí ani to, kde byl jejich blízký pohřben.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Satelitní snímek hurikánu Ophelia v 21 hodin UTC (23 hodin SELČ) 15. října 2017.
Ophelia má v Irsku na svědomí tři mrtvé, tisíce lidí jsou bez elektřiny

Bouře Ophelia, která v pondělí dorazila k Britským ostrovům, již zasáhla plnou silou Irsko. Doposud si vyžádala tři lidské životy. Silný vítr vyvracel stromy a...  celý článek

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Irácké jednotky obsadily ropný Kirkúk, Kurdové se stáhli bez boje

Irácké jednotky obsadily město Kirkúk na severu země, které bylo v držení kurdských milicí. S odkazem na prohlášení armády o tom informovala stanice...  celý článek

HMS Sheffield po zásahu argentinské rakety (4. května 1982)
Káva, nuda a fascinace raketou. Britové odtajnili zkázu lodi u Falkland

Archivy Britského královského námořnictva vydaly po 35 letech svědectví o zkáze torpédoborce HMS Sheffield. Ten se potopil po zásahu raketou během války...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.