Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Popravená Horáková pomohla zařídit dramatický útěk na Západ

  8:17aktualizováno  8:17
Politička Milada Horáková pomohla ještě před tím, než se s ní komunisté vypořádali, svému stranickému kolegovi k útěku na Západ. Svědectví o útěku vydal deník bývalého poslance za národní socialisty Otakara Sýkory. Nyní promluvil jeho syn.

Hrobka Milady Horákové na Vyšehradě. | foto: Profimedia.cz

Vyjde to! Napočtvrté se ten útěk na Západ už musí podařit, říká si Oskar Sýkora na podzim roku 1948.

Komunisté v Československu vládnou stále tvrdší rukou a rodině zemského poslance národně socialistické strany hrozí nebezpečí. Čtvrtý pokus o útěk už musí být opravdu dobře připravený. Jenže je na koho se obrátit s prosbou o pomoc? Oskara Sýkoru napadlo zkusit stranickou kolegyni Miladu Horákovou. A vyšlo to.

"Teď do našeho osudu zasáhl anděl strážný - žena, která riskovala svobodu i život, protože nezištně pomáhala svým bližním se zachránit ve svobodném světě. Zachovej jí proto věčnou památku. Zachránila nám životy," napsal Oskar Sýkora starší ve svých pamětech v roce 1965.

Paměti však jeho syn objevil až v roce 1979, kdy už byl otec po smrti, a dlouho je považoval za součást čistě rodinné kroniky. Až po nedávném zjištění, jak málo se toho v Česku ví o moderních dějinách, změnil názor.

"Byl jsem překvapen, jak malá je znalost toho, co se dělo v dobách komunistického temna," říká Sýkora, který dnes žije v kanadském Halifaxu. Tam také příběh poprvé zveřejnil. Historie jeho rodiny navíc odkrývá další neznámou kapitolu, která je spojena s Miladou Horákovou.

"Potvrzuje se, co jsem věděla i z jiných zdrojů, že Milada Horáková pomáhala ohroženým lidem v jejich snaze dostat se přes hranice. O tomto konkrétním případě jsem ale dosud nevěděla," říká historička Zora Dvořáková, která osud Milady Horákové dlouhodobě mapuje.

Kdo byl tajemný "účetní"?

Podle vzpomínek Sýkory staršího vypadal útěk jeho rodiny takto: Na návštěvě u Horákové dohodli plán a Sýkory se tam hned ujal muž, kterého Horáková pojmenovala "účetní".

"Pak jsem šel s 'účetním' do vozu a nyní nastala klikatá jízda sem a tam Prahou, která skončila v jakési zapadlé uličce na Vinohradech. Účelem této fantastické jízdy bylo setřást eventuální slídiče, kteří by už hlídali dům našeho 'anděla strážného'," psal Sýkora starší. Poté se spolu dostali do bytu neznámé ženy, který byl plný starožitností. Tam se dohodli na způsobu předání zprávy, až bude útěk připraven. Pak už musel Sýkora s rodinou jen čekat.

"Kdo byl 'účetní', to nevím. Podobně jsem se dosud nesetkala s údajem o dámě, která žila v bytě plném starožitností. Ale počet spolehlivých známých Milady Horákové z okruhu bývalé národně socialistické strany byl velký a rozmanitý," uvedla Dvořáková.

Podle Olgy Hrubé, která je jednou z posledních žijících blízkých pamětnic Milady Horákové, byla tehdejší konspirační opatření zcela na místě.

"Horáková mohla pomáhat jen radou nebo odkazem na organizátory. Sama byla pod dozorem - nám se omlouvala, že nás nemůže pozvat do svého bytu kvůli hospodyni. Nevím, jestli to byla agentka, nebo jestli nechtěla, aby při výslechu vypovídala, kdo k Horákovým chodí," popisuje Hrubá, která dnes žije v USA. Ani ona však netuší nic o "účetním" či dámě v bytě se starožitnostmi.

A asi se o nich už nedozví nikdy nikdo. Sýkora starší po sobě zanechal jen rukopis a zemřel dříve, než se jej syn mohl zeptat na další podrobnosti či jména. Nejspíš je neuváděl schválně, aby nevystavil někoho perzekuci.

Další část útěku však Sýkora popsal přesně: po několika dnech dostal zprávu, aby přišel na starý židovský hřbitov. "Tam jsem se pozdě večer za úplné tmy sešel se svým 'účetním' a jakýmsi menším mužem." Ten vysvětlil, že mají odjet vlakem do Františkových Lázní, kde si je převezme další muž.

Převaděč je už zavede k hranici. Povedlo se. 28. listopadu 1948 je rodina na Západě. Horáková, jejich "anděl strážný", bude za necelé dva roky popravena.

MILADA HORÁKOVÁ

Českou političku kvůli jejím neústupným postojům uvěznili za okupace nacisté a později komunisté. V zinscenovaném procesu ji odsoudili k smrti a 27. června 1950 oběsili. Stala se jedinou ženou popravenou v rámci těchto procesů a dnes je považována za symbol odporu proti totalitě. Horáková sama odmítla utéct do ciziny, byla přesvědčena, že je více potřebná doma.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Babiš oťukává partnery. Přijal komunisty a Švejnara, Gazdík mu řekl ne

Hnutí ANO vybralo pět lidí, kteří budou jednat o povolebním uspořádání Sněmovny a možné vládě. Andrej Babiš a spol. už mají za sebou první schůzky. V...  celý článek

Prezident Miloš Zeman se 12. září v Praze zúčastnil jednání tripartity. Na...
Babiš dostane šanci sestavit vládu. Zeman by byl proti jeho vydání policii

Prezident Miloš Zeman počítá s tím, že šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jmenuje premiérem. „Není to populista, je to pragmatik,“ uvedl Zeman v rozhovoru pro Blesk...  celý článek

Slavící hejtman Martin Půta.
Nechci sedět na dvou židlích, říká hejtman Půta. Místa ve sněmovně se vzdá

Od voličů v Libereckém kraji dostal téměř čtyři a půl tisíce hlasů. Ze sedmnáctého, posledního místa kandidátky Starostů a nezávislých se tak hejtman Martin...  celý článek

ŠKODA AUTO a.s.
Projektmanager náběhů

ŠKODA AUTO a.s.
Středočeský kraj
nabízený plat: 35 000 - 70 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.