Nezměnilo by se nic, i kdyby vyšli najevo dva či tři další pochybní poslanci ČSSD, jak se dnes po městě šušká.
Pohankův útěk i vyšetřování jsou věc jeho a jeho strany - stavět na něm vládní seskupení by bylo nesmyslné, nemravné a také nerozumné.
Ostatně jak ODS, tak prezident takové vládní těleso podporované nějakým podezřelým přeběhlíkem jasně odmítají a zdá se, že to odmítají už i komunisti.
Vládu sto plus nějací běženci chce jen Paroubek. Pohanka je jeho straník, ať něco provedl nebo neprovedl, ať budou další uprchlíci nebo ne - vláda by měla být založena na dohodě stran, nikoliv na běžcích.
Po těch toužil Paroubek. Jistě nečekal, že ti běžci poběží od něj pryč a ne k němu. Sto jedna dnes nemá.
Možná nemá ani sto, nýbrž jen 74, protože komunisti naznačují, že mají jeho lídrovství už dost. Možná ale nemá ani 74, nýbrž jen 73. Běžec Pohanka se nevyjádřil, kam až jeho útěk povede, a také se nevyjádřil, proč běží.
Vláda, která nás povede k předčasným volbám, by měla být všeobecně nekonfliktní, měla by všechny strany (krom pochopitelně komunistů) uklidnit tak, že žádné nedá výhodu, žádné nevýhodu.
Měla by mít v kapse dohodu většiny stran, jak málo toho udělá a co zejména neudělá. Do takových dohod se však žádní přeběhlíci nevejdou.
Osud Pohanky se tedy s osudem vlády míjí. Nemíjí se ale s osudem jeho strany. Dokáže někdo v dohledné době do případu Pohanka posvítit tak, aby bylo jasno?
Expremiér vyžaduje parlamentní vyšetřovací komisi k případu Kubice a k jeho tématu, že policie slouží politice. Je to požadavek správný a naléhavý.
Není ale jasné, proč Paroubek klade důraz na to, kdo Kubiceho zprávu vytáhl na veřejnost, když by jej mělo především pálit, co Kubiceho zpráva říká.
Jsou to pravdy, nebo lži? Pokud je Kubiceho zpráva v sekci těch všech vážných politicko-kriminálních obvinění pravdivá, byl nejvyšší čas ji na veřejnost vytáhnout - zejména před volbami mají voliči plný nárok vědět, s kým mají u uren tu čest. V takovém případě by měl Paroubek svolávat vyšetřovací komisi na celou ČSSD včetně sebe.
Pokud je ale Kubiceho zpráva zmanipulovaná nepravda, jde o zločin dvojnásobný - o lež a zneužívání policie k ovlivňování voleb - a Paroubkovy stížnosti jsou na místě. Pachatel měl by dostat nejméně sto trestů smrti - minimálně politické.
Ve světle těchto dvou možností obsahu Kubiceho zprávy je vyšetřování o vynášení tajností marginální, ne-li v případě její pravdivosti dokonce blahodárné.
Také Pohankova aféra je zatím plná nejasností - grunt k politickým dohodám o vládnutí to není. Grunt k dohodě politických stran o předčasných volbách to být může, pokud se ty strany dohodnou.
Pohanka není poslanec odbojný, je to poslanec podezřelý. Stejně podezřelá je také každá parlamentní vyšetřovací komise - má jediný smysl - zmrazit každý případ a nad hrobem provést zastírací politický šerm. A že případů jsou desítky.
Paroubek by měl usilovat o vyšetření všech. Usilovat se mu však musí špatně - případy se většinou táhnou z lůna jeho strany. Přesto existuje jediné řešení: vyšetřovat a vyšetřit.
