Stokorunu v nemocnici pacienti neplatí už od letošního ledna, příští rok skončí další poplatky. Ilustrační foto

Stokorunu v nemocnici pacienti neplatí už od letošního ledna, příští rok skončí další poplatky. Ilustrační foto | foto: František Vlček, MAFRA

Senát schválil konec poplatků u lékaře i za recept. Nic neřeší, míní Dryml

  • 503
Senátoři ve středu rozhodli, že skončí poplatky za recept a v ambulancích. Od ledna tak zůstane už jen regulační poplatek ve výši 90 korun, který pacienti platí na pohotovosti. Zbývá už jen podpis prezidenta Miloše Zemana.

Pro návrh novely v podobě, v jaké jej Senátu předložila Sněmovna, hlasovalo 44 senátorů, proti návrhu bylo 15 a hlasování se zdrželo sedm senátorů.

Poplatky by měly skončit od ledna příštího roku.

 „Třicet korun stejně nic neřeší, lidi jen otravují a cinkat třiceti korunami je nedůstojné,“ řekl iDNES.cz senátor Jan Žaloudík, který je zpravodajem tisku. „Kromě toho, že často nemocní, starší a nepříliš výdělečně činní pacienti pocítí finanční úlevu, tak to přinese také celému systému to, že se konečně začneme bavit o základních otázkách ve zdravotnictví a nebudou nám je překrývat poplatky. To je mentální regenerace, protože poplatky tvoří jedno až dvě procenta a my se chceme bavit o těch 98 procentech,“ dodal.

Podle něj by měla následovat debata i o tom, jak mají fungovat zdravotní pojišťovny a co všechno má krýt veřejné zdravotní pojištění. „Třeba hospitalizace v nemocnici. V Německu se také připlácí za pobyt, ale jen po dobu jednoho měsíce,“ dodal Žaloudík s tím, že věří, že stát výpadek ve výši zhruba pěti miliard korun lékařům i lékárnám vykompenzuje.

Kompenzaci novela neurčuje, Ministerstvo zdravotnictví ji ale může promítnout do úhradové vyhlášky.

Jediný z poplatků, který přežil, je 90 korun na pohotovosti, a to i zubařské. „Zaručí, že pohotovosti nebudou zneužívány a budou mít dostatečnou kapacitu na řešení akutních stavů,“ řekl v úvodním slovu ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Hlasování předcházela debata. „To oranžové tsunami vyneslo některé z nás, a možná i mě, do těchto funkcí. A bylo to i o těch poplatcích. (...) Pravda ukázala, že poplatky nic neřeší,“ řekl v rozpravě senátor Vladimír Dryml, pro kterého byla schůze posledním jednáním v této funkci, protože ve volbách neuspěl. 

„Zdravotnické poplatky nepřinesly nic dobrého do systému péče,“ uvedla senátorka Alena Gajdůšková s tím, že je ráda, že pro jejich zrušení může zvednout ruku. „Nemůže tím končit práce kolem zefektivnění a zkvalitnění péče. Domnívám se, že zrušení regulačních poplatků není celé řešení, že musíme vybalancovat práva a povinnost pacientů a zdravotníků,“ dodala Gajdůšková, která rovněž v Senátu končí. Senátorkou byla 12 let.

Senátor Jan Horník upozornil, že zachování jediného poplatku na pohotovosti, povede k dalšímu zneužívání záchranné služby. Podle něj si už nyní část lidí volá sanitku při „rýmičce“.

Zavedení elektronického receptu se opět odkládá

Senátoři zároveň ve středu posvětili odsunutí povinnosti předepisovat léky jen elektronicky. Původně už měl v Česku elektronický recept platit, později politici povinnost přesunuli na leden příštího roku. Nynější hlasování Senátu však znamená, že elektronický recept bude pro lékaře povinný nejdříve od ledna 2018.

„Do této doby by měli být jak systém, tak lékaři na tuto povinnost připraveni,“ vysvětlil senátorům ministr zdravotnictví. Právě nepřipravenost systému a lékařů je podle něj důvodem, proč je povinnost odkládána.

Už v minulosti se objevily průzkumy, které ukázaly, že v Česku každá pátá ordinace ambulantního lékaře není vybavena internetem. Povinnost to změnit doktoři nemají (více čtěte zde).

V Česku se ročně předepisuje 70 milionů receptů. Pouze 650 tisíc z nich je ve formě elektronického receptu, tedy šestimístného alfanumerického kódu (jak vypadá e-recept si přečtěte zde). Elektronický recept je nyní dobrovolný a zřízení jeho centrálního registru provázely potíže. Navíc úložiště pro elektronické recepty na léčebné konopí a další rizikové léky dodnes nefunguje (více čtěte zde).

.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video