Poslanci mají nyní dvě možnosti. Buď návrhy Senátu přijmou, nebo budou potřebovat 101 hlasů k přijetí jednoho z původních návrhů.
Sněmovna poslala Senátu k posouzení dva různé návrhy na úpravu poplatků. Podle verze komunistických poslanců měly být úplně zrušeny, podle návrhu předloženého hejtmanem Moravskoslezského kraje Jaroslavem Palasem měly být osvobozeny další skupiny obyvatel.
Nově by neplatili mladí do 19 let, dárci krve a kostní dřeně, starobní a invalidní důchodci a lidé, kteří vydělávají méně než dvojnásobek životního minima. - o obou sněmovních návrzích čtěte zde
Senát však poukazoval na možnou protiústavnost situace - senátoři měli posuzovat dva návrhy, které různým způsobem upravovaly stejnou věc. Senátoři se proto rozhodli oba návrhy sjednotit pozměňovacími návrhy a Sněmovně je vrátit k projednání.
"Po dohodě s ministerstvem zdravotnictví jsme připravili komplexní pozměňovací návrh, který ponechává poplatky ve stejné podobě, jako byly doposud. Přidává do tohoto znění také očkování proti pneumokoku, které bude hrazené z veřejného zdravotního pojištění," popsal návrh bývalý ministr zdravotnictví a senátor Tomáš Julínek (ODS).
Další změna se týká cen léčiv. Plošně se mají snížit ceny léčiv i úhrad. To by v praxi vedlo k částečnému snížení doplatku, především u generických léčiv. Pojišťovny tak okamžitě ušetří 2,5 až 3 miliardy korun. Podle Julínka se jedná o protikrizové opatření, které reaguje na současnou situaci ve zdravotnictví.
"Teď by měla skončit politická hra, měli bychom se zabývat opravdu problémy ve zdravotnictví. Opravdu nejde o to, kdo zavedl poplatky a kdo je zruší. Jde o to, aby české zdravotnictví bylo stabilní, protože hrozí velká ztráta už v tomto roce," zdůvodnil Julínek.
Podle odborníků na stanovení cen úhrad léků ale není ani navržené řešení ideální. Shodují se na tom, že úspora pojišťoven nebude tak razantní a bude z větší části realizována z kapes pacientů.
Poplatky pomáhají. Ne, poplatky škodí
V Senátu se dnes stejně jako při předcházejících projednávání na půdě parlamentu strhla bouřlivá diskuse o efektu regulačních poplatků. Zatímco kritici poplatků zdůrazňují "zvyšování bariéry v přístupu ke zdravotnické péči", zastánci upozorňují na to, že se nyní péče naopak dostává ke všem vážně nemocným, což v minulosti nebylo.
"Podle průzkumů 66 procent občanů poplatky odmítá. Byli jsme zvoleni vůlí lidí, měli bychom jim proto naslouchat," uvedla na začátek svého vystoupení komunistická poslankyně Soňa Marková, která je jednou z předkladatelek sněmovního návrhu na úplné zrušení poplatků.
Podle ní je regulační efekt sporný například u chronicky nemocných či zdravotně postižených. Navíc není podloženo seriózní analýzou, kdo kvůli poplatkům k lékaři nešel nebo nebral předepsané léky a do budoucna tak celý systém zatížil více, uvedla Marková. "Nejedná se o nepřímou eutanazii?" ptala se poslankyně.
Senátorka Daniela Filipiová (ODS), která na několik měsíců převzala ministerstvo zdravotnictví po Tomáši Julínkovi, naopak zdůraznila, že regulační poplatky mají solidární funkci. "Vnímám poplatky jako solidárnost s těmi, jejichž léčba stojí tolik, že by si ji ze svých uspořených peněz nemohli nikdy zaplatit," uvedla. Takovým příkladem podle ní může být léčba leukemických pacientů, která stojí denně až 40 tisíc korun.
Všichni občané této země podle ní mají právo, aby jim léčba byla poskytnuta na nejvyšší možné úrovni. Peníze, které se loni díky poplatkům ušetřily, šly podle ní na specializovanou léčbu.
