U novorozenců regulační poplatky nemohly příliš plnit svou funkci (těžko se dá předpokládat, že by nově narozené děti ležely v nemocnici zbytečně), jinde se však jejich vliv projevil.
Podle ministerstva zdravotnictví je úbytek pacientů nejpatrnější na pohotovostech, kde se také platí za návštěvu nejvyšší suma – tedy 90 korun. Podle posledních dostupných údajů návštěvnost pohotovostí klesla o více než třetinu. Ubylo lidí, kteří šli raději na pohotovost, než aby čekali ve frontě u praktického lékaře. Úbytek pacientů pocítili i lékaři-specialisté, například internisté, ortopedové nebo oční. Údaje mají zatím za první čtvrtletí.
. Čtěte také: Poplatky se ruší dál, na řadě jsou děti do šesti let |
"Návštěvy klesly o 18 procent," řekl náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň.
V nemocnicích už je efekt poplatků menší. Podle ministerstva zdravotnictví se počet dní, které v nemocnici lidé proleží, snížil o 3,5 procenta. Praktičtí lékaři přesná čísla k dispozici nemají. Na začátku roku, kdy byly poplatky zavedeny, postřehli úbytek pacientů.
"Poplatky zafungovaly, lidé si rozmýšlejí, jestli je skutečně nutné, aby šli k lékaři," říká i dnes mluvčí Sdružení praktických lékařů Jan Jelínek.
Jenže řada praktických lékařů tvrdí, že se pacienti do čekáren postupem času vrátili. "Mám jich stejně jako dřív. Jediný efekt je, že nechtějí, abych jim předepisoval levné léky," říká lékař Zdeněk Lacina ze Zlína.
Léky jako paralen či acylpyrin jsou totiž levnější, když si je pacient koupí sám. Stojí ho tak méně než 30 korun, které by člověk zaplatil v lékárně za recept. Také lékárny napřed hlásily výrazný pokles zájmu o léky. V prosinci si je lidé kupovali do zásoby. Na začátku roku klesly tržby lékáren skoro o třetinu.
"Na konci pololetí to už tak dramatické nebylo. Hlavně velké lékárny se v tržbách od pojišťoven dostaly na loňskou úroveň," říká viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný.
Za sedm měsíců se v Česku na poplatcích vybralo kolem 4 miliard korun. Lékaři si poplatky nechávají, nemocnice je investují podle potřeby – některé jimi přispějí na zvýšení platů lékařům a sestrám, jiné nakupují zdravotní pomůcky nebo třeba matrace. Další nemocnice si poplatky šetří na plánované rekonstrukce.
Pojišťovny už vracejí poplatky přes limit
Jednaosmdesátiletému muži z Chrudimska přišla na jaře zajímavá složenka. Zdravotní pojišťovna mu poslala 11,5 tisíce korun. Muž trpí vážnou nemocí, která postihuje nervy v mozku a míše. Za návštěvy lékařů a doplatky na léky utratil jen během prvních tří měsíců roku přes 16 tisíc.
Překročil tak pětitisícový limit a zbytek mu pojišťovna vrátila. Do konce roku mu budou chodit zpátky už všechny peníze, které nechá u lékaře či v lékárně. Podobně je na tom devětapadesátiletá žena z Rychnova nad Kněžnou. Pojišťovna jí vrátila deset tisíc.
"Pětitisícový limit už překročilo 1 464 klientů," uvádí se ve zprávě největší zdravotní pojišťovny, VZP. Pojišťovna jim vyplatila přes deset milionů, každý tedy dostal v průměru necelých sedm tisíc korun.
Právě pětitisícový limit, po jehož překročení pojišťovny lidem peníze vrací, je jedním z hlavních argumentů ministra zdravotnictví Tomáše Julínka z ODS, který je autorem zdravotnických reforem.
"Limit posiluje solidaritu zdravých a nemocných," říká Julínek. Do limitu jsou totiž zahrnuty i doplatky na léky, které dříve pacientům nikdo nevracel. Dnes mají jistotu, že za své zdraví nezaplatí víc než pět tisíc ročně. Podle Julínka za celý rok takových lidí, co vydají přes pět tisíc korun za péči, bude 200 až 250 tisíc.
Julínkovu představu o solidaritě však nesdílí opoziční sociální demokracie. "Dřív měl pacient jistotu, že na své onemocnění dostane lék, na který nebude muset doplácet. I když to nefungovalo na sto procent, teď bychom rozhodně šli tímto směrem," říká stínový ministr zdravotnictví David Rath.
Pacient s vážnou nemocí podle něj nemá platit nic, zatímco teď ho léky stojí nejméně pět tisíc.
Zkušenost lidí se liší
Když MF DNES na jaře oslovila několik lidí, kteří chodí k lékaři a pro léky pravidelně, někteří tvrdili, že ušetří. Jiní, že naopak zaplatí víc než loni. "Na rozdíl od loňska ušetřím dobrých sedm tisíc," uvažoval diabetik Jaromír Nezhyba u Olomouce.
Anna Putnová (75) z Krupky na Ústecku, jež má problémy se srdcem, si spočítala, že nic neušetří – ročně vydá na léky čtyři tisíce.
.
|
