Stalo se to hned dvakrát. Poprvé před měsícem, podruhé předminulý týden v pátek 22. září. Jak přesně varování znělo, nechce vláda ani zpravodajské služby dodnes říct.
"Bylo to poprvé, co Česká republika čelila tak konkrétní podobě, tak konkrétnímu riziku teroristického činu," řekl ministr vnitra Ivan Langer. Žádné detaily ale nesdělil.
Jediná stopa, na kterou novináři přišli, vedla do Norska. Tam před dvěma týdny zatkli čtveřici muslimských radikálů, kteří se chystali zaútočit v Oslu na americké a izraelské cíle.
Mezi zatčenými byl i Pákistánec Arfan Qadeer Bhatti, který mohl být spojovacím článkem i k pražské aféře. Bhattiho přítel je totiž kosovský Albánec Princ Dobroši - bývalý boss drogové mafie ve střední Evropě, který žil několik let v Praze a pak i v Oslu.
Dobroši ale popírá, že by měl s plány teroristů něco společného. "Zbláznili jste se? To je naprosto šílené. Není to pravda. Bhattiho znám pouze z vězení v Ringerike v Norsku," řekl Dobroši v telefonickém rozhovoru s MF DNES.
Dobrošiho dostala do norského vězení česká policie, která ho v roce 1999 zatkla v Praze na ulici. V Norsku si pak Dobroši odpykal trest za obchod s drogami. Letos v létě se ale Dobroši a Bhatti znovu potkali. Už na svobodě. Bhatti přijel za Dobrošim do Kosova.
"Byl tu jen dvanáct hodin. Bavili jsme se o rodině," tvrdí Dobroši. Bhatti přiletěl za Dobrošim z Německa, kde byl zatčen během fotbalového šampionátu. V jeho autě totiž německá policie našla manuály ke zbraním. Ve vězení strávil ale jen pár dnů a pak odletěl rovnou do Kosova.
V Německu se přitom v době fotbalového mistrovství světa chystali muslimští extremisté vyhodit do povětří dva vlaky. Kvůli přísným bezpečnostním opatřením však akci odložili na srpen. Ani tehdy jim plán nevyšel, údajně kvůli selhání výbušnin.
Z kriminálníka teroristou
Bhatti tak není žádný "řadový" extremista. Norská policie teď dokonce prověřuje jeho vazby na teroristy, kteří v roce 2004 spáchali pumový útok v Madridu. Bhatti pochází ze stejné vesnice v Pákistánu jako dva z nich.
Ještě před pár lety přitom jeho příběh připomínal legendu o návratu ztraceného syna. "Je mi sedmadvacet, stal jsem se otcem a našel jsem si zaměstnání. S životem, jaký jsem vedl dosud, končím," řekl Bhatti před třemi lety v rozhovoru pro norský deník Verdens Gang.
"Už nejsem žádným kriminálním živlem. Byl jsem kriminálníkem. Spáchal jsem spoustu zločinů. Ale nezapomínejte: nikdy jsem nepoškodil nikoho nevinného," tvrdil.
Pákistánec s norským občanstvím ale zároveň řekl, že rozhodl hájit islám. "Nás muslimy všude vykořisťují. Vykořisťují nás Židé, hinduisté, Američani. Já teď žiju pro islám, sympatizuju s muslimskými bratry," řekl doslova.
V roce 2003 soud Bhattimu odpustil zbytek trestu, který si vysloužil za to, že v roce 2001 vstoupil do jednoho baru v Oslu s revolverem. Nošení zbraní na veřejnosti je v Norsku zakázané. "Kladně se vyvíjí", "je obyčejným občanem", "má manželku a děti", uvádí se v soudním usnesení. V jeho závěru se navíc praví, že Bhatti už nemůže být "nebezpečím pro společnost". Proč soud ignoroval jeho džihádem zavánějící slova, není jasné.
O tři roky později dovedl Bhatti své postoje k teroristickým koncům. Podle všeho je pravděpodobné, že to byl on a možná ještě někdo z jeho kompliců - Adreas Bog Kristiansen, Mohamed Adnan Nabi a Ibrahim Ozbabacan - kdo letos 17. září vypálil třináct ran na synagogu Mozaika v Oslu.
Policie přitom Bhattiho už několik týdnů předtím odposlouchávala. Ze zachycených hovorů vyplynulo, že Bhatti chtěl zaútočit na izraelskou a americkou ambasádu v Oslu: "Problém bude je všechny zastřelit, když nepřijdou najednou. Trefit jich osm? Jestli mi rozumíš, jde to? Jediné, na co jsem myslel, k čertu, vezmu celý barák. A taky tu synagogu, granátem nebo dvěma, ve stejnou noc, chápeš?"
I když je zjevné, že kontakty s Bhattim představují samy o sobě velké riziko, je možné, že tajné služby mají k dispozici ještě jiné informace o hrozbě terorismu. Otázkou také zůstává, zda měly získané informace vyhodnotit "jen" jako riziko, nebo zda šlo o vážnou hrozbu, kvůli které bylo nutné zavádět v Praze bezpečnostní opatření.